Ankaře jsem ránu vyčistila a... Dál už nevím, jak dál. ,,Ehhh, co budu dělat?" řeknu si pro sebe beznadějně. Nevím, jestli ten oštěp vytáhnout. Ankie naštěstí moc nekrvácí, protože ten oštěp drží tkáň pohromadě. Kdybych ho vytáhla, hodně bych riskovala.
Co by udělal Sean? Co by udělal Sean? Co by udělal Sean? Namáhám svůj mozek. Zkontroluj hloubku rány. Dobře, hloubku rány.
Mám štěstí. Rána není tak hluboká, aby zasáhla srdce ani jiné důležité orgány. Můžu totiž vidět železný hrot oštěpu. Výborně, Jenn. Teď by se ti hodil tlakový obvaz, nebo něco takového. Musíš vytáhnout oštěp, aby se z něj do rány nedostala nějaká infekce. Dobře, tlakový obvaz, vytáhnout oštěp.
Skočím po lékárničce a přehrabuju se v ní. Tlakový obvaz nikde. ,,Notak, někde tu přece musí být!" motivuju se. ,,Tlakový obvaz! Tlakový obvaz!"
Jenže nikde nic. Začínám si připadat hodně beznadějně a bojím se o Ankaru. Co když něco udělám špatně? Co když jí ublížím? A neměla bych spíš ukončit její trápení?
,,Do prkený ohrady!" ulevím si, když se v lékárničce převrhne nějaká lahvička a něco se z ní vylije. Vytáhnu ji z lékárničky a zjišťuji, že jsem se právě připravila o polovinu desinfekce. Teď už jsem vážně zoufalá.
Podívám se na nebe. Něco se tam leskne. Vyskočím z jeskyně. Padáček? Padáček?! Padáček! Moje záchrana! Natahuji ruce vzhůru a chytám padáček. Já mám sponzory!
Zabíhám i s padáčkem zpět do úkrytu a otevírám ho. Yes! Jsou to čtyři tlakové obvazy a nějaký papírek, na kterém je ručně napsáno: Obvaž okolo rány a vytáhni oštěp. Potom vydesinfikuj, namaž mastičkou v lékárničce a zabandážuj ránu. - SS
Podívám se nahoru a potichu zašeptám: ,,Děkuju". Potom provedu vše podle pokynů na papírku a zachvilku pozoruji očividně o dost šťastnější Ankaru, jak se vítá s Cordinem.
Uf, tak to jsem si oddechla. Ale co teď? Jak jsem zjistila, mám nějakéjo sponzora. A co znamená SS? Teď mám času na filozofické otázky!
Sesunu se ke stěně jeskyně a snažím se uvolnit. Chvilku jen sedím a odpočívám, ale pak se rozhodnu udělat něco užitečnějšího. Zkontroluji koním vodu a jdu jim pro nějakou náruč trávy. Nakrmím své čtyřnohé společníky a pak skočím po svém batohu. Mám hrozný hlad.
Sním energetickou tyčinku a plátek sušeného masa a pak jen sedím a přemítám. Pohrávám si se svými myšlenkami a v hlavě si projíždím události z dnešního dne.
Tím si dopomůžu ke klidnému oddechování a brzy se setkávají moje oční víčka a ja upadám do říše snů.Otevírám oči a sluníčko je vysoko na obloze. Je velmi chladno a před jeskyní je sníh, ale já jsem v teple deky. V teple cizí deky. Počkat? Koně jsou vyčištění a spokojeně přežvykují něco jako oves, mají vodu a tváří se velice spokojeně, stejně zachumlaní do dek jako já.
,,Dobré ráno" ozve se mi nad hlavou jemný a přívětivý dívčí hlas. Leknutím ucuknu. V hlavě se mi spouští alarm: Vetřelec! Vetřelec!
,,Neboj se. Já ti neublížím. Jmenuji se Naomi a jsem z 9. kraje" oznámí mi štíhlá drobná blondýnka dřepící nade mnou.
,,Jak ti můžu věřit?" optám se nedůvěřivě a posadím se připravena uskočit před útokem. ,,Jak mám vědět, že se mě nechceš zbavit?"
,,Postarala jsem se o tvé koně a o tebe" odpoví v naprostém klidu Naomi a upřímně se usměje. ,,Myslíš, že bych tvým koním dávala svůj oves a tobě moji deku, kdybych se vás chtěla zbavit?"
Nad tím se zapřemýšlím. Má pravdu. Kdyby mě chtěla zabít, udělala by to hned. ,,Ne, promiň. Ale proč jsi nám pomohla?" zajímám se.
,,Já už na výhru šanci nemám. Dřív nebo později stejně zemřu. Můj spolukrajan a oba naši koně jsou mrtví" odpoví mi Naomi trochu sklesle.
,,To je mi líto... Ale proč jsi pomohla zrovna nám? Myslím mě, Corimu a Ankaře" toť otázka.
,,Myslím, že bys měla vyhrát ty. Viděla jsem tě u rohu a viděla jsem zemřít tvého kamráda. Jsi silná bojovnice a zasloužíš si to" bez váhání odpověděla.
,,Ty jsi mě sledovala a já si tě nevšimla?" řeknu překvapeně.
,,Už to tak vypadá" usměje se.
,,Spojenci?" ,,Spojenci." Podáme si ruce.Dneska trošku delší část. Tak doufám, že se líbila a já jdu hned psát další, protože mě to teď hrozně chytlo ^=^. Musím ještě najít svůj sešit se zápisky splátců, mno XD A ještě mi vůbec nejde psát kurzívou -_- super, že? :/
(708)
ČTEŠ
12. Horse Hunger Games || THG FF || ✖️
FanfictionLetos se konají již 12. Horse Hunger Games. Z jedenáctého kraje bude vylosována 13ti letá Jennifer Crayová a její 10ti letý valach oldenburga Cordino. Jennifer se pokusí přežít a seznámí se se spoustou zajímávých a milých, ale i zlých lidí. Najde si...