"Crrrrr" Zazvoní zvonek.
"No hurá" křiknu na ni ze zhora.
Seběhnu dolu a tam už čeká Je. Má dobrou náladu takže myslím že to dnes bude dost fajne.
"Sorry Steffi. Ještě jsem musela něco sníst. Máma :/."
"Jo Neva" odpovím ji klidným hlasem
"Tak už povídej sem napjatá" odpoví natěšeně.
"Tak prej se mu líbíš a chtěl by s tebou chodit" odpovím radostně
"Tybrďo! Teď aby to klaplo" odpoví trochu nervózně
"Tak co kdyby sme mu napsali?"
"Joooo!" a vyrazíme k mému notebooku.
Za chvilku
"Tak co mu napíšem?"
"Nevím:/" odpoví zklamaně
"Hele! Píše!"
Alan: Ahoj...:)
Jane:Ahojky :)
Alan: jak se máš? :)
Jane: Mega :333
Alan: Tak to jsem rád
Jane: Proč mi píšeš?
Alan: Nooo....víš
Jane: Už se vymáčkni!
Alan: no dobře. Jak ti to říct? To fakt nevím ale dobře ať už nečekáš
Mám tě rád<3
Jane: a víš co je super?
Alan: povídej...
Jane: já tebe taky<<<33
Alan: jo! Budem
Budem
Budem sppolu chodit?<3
Jane: Emm....Ano!!<3
Alan: OMG! Já jsem tak rád^^
Jane: já taky^^
Hele už budu muset tak zítra pa :**
Alan: Pa:**
"O-M-G!!!" vykřikne tak že jí museli slyšet i sousedi :D
"J-á s nim chodiiiim" Znova vykřikne :D
"Tak to je super!" odpovím radostně
"Moc vám to přeju ^^" řeknu nadšeně
"Děkuju Steffi... Ty jsi fakt top friendka!!" odpoví
To mě dojme (ano sem citlivka). Nevím co bych bez ní dělala.
Obejmeme se a Je už jde domů.
"Hele radši půjdu ať máti nemá strach"
"Jo jasně :)) Tak pa a kdyžtak ještě cinkni!" řeknu a zavřu dveře
"Tak to by sme měli!" řeknu si pro sebe
Tak tohle je další kapitola. Omlouvám se že dlouho žádná nevišla ale vůbec to nestíhám se školou,treninkama atd... Tak doudám že se bude líbit :))
Vote i comm potěší ^^
ČTEŠ
•Pouto přátelství•
FantasyTak abych vám vysvětlila o čem je tenhle příběh. Jde o holčinu jménem Steffanie Charles která pozná její nejlepší kamarádku Jane Roberthons (Je). Žijí v malém městečku poblíž Londýna. Je jim 14 let. Jejich pouto přátelství je velmi pevné to by jste...
