She Ate My Heart

1. kapitola

Tom

2. listopadu 2015

Ach..jo... Další nepovedené rande. Proč mám takovou smůlu na ženský?! Proč vždycky jdou jen po penězích?

Vždyť jsem pohledný muž, je se mnou sranda (alespoň si to myslím, jako každej chlap) a snažím se být gentlemane. Tak co je se mnou špatně?.

No nic nebudu si ještě víc kazit náladu a začnu se raději věnovat své práci, ve které se tolik vyžívám a nadevše ji miluji. Za pár týdnu má začít natáčení filmu King Kong : Skull Island a jelikož mně svěřili hlavní roli, nesmím u toho chybět. Měl bych se alespoň jednou podívat do skript.

Ahhh....úplně jsem zapomněl, zítra musím být přítomný na té módní akci, kterou pořádá ne moc známý návrhář, ale je to můj přítel tak jsem si řekl, že bych mu mohl pomoci se troch zviditelnit (ne nejsem nafoukaný).

Po večeři, kterou jsem si uvařil sám (!), a kupodivu byla poživatelná, jsem si dopřál sprchu a poté si lehl do mé měkoučké postele. Po svém obvyklém dlouhém filozofování a přemýšlení nad životem (je obvyklé mít takovou denní rutinu, že?) jsem konečně usnul.

Hraběnka (Elizabeth) pohled

2. listopadu 2015

''Miláčku? '' Pohladila jsem jemně Donovana po hlavě.

''Ano?'' Zeptal se ještě napůl spící a velice roztomilý.

''Co je dneska za den?''

''Pondělí 2. listopadu 2015 pokud to chceš přesně.'' Odpověděl mi dost rychle, až sem se divila jak může vědět dnešní datum, natož v téhle ranní době.

''Sakra!'' Zaklela jsem, když sem si uvědomila, co tohle datum znamená.

''Copak?'' Zeptal se starostlivým tónem.

''Zítra musím jít na tu zatracenou módní přehlídku.'' Zatvářila sem se jistě hodně kysele, protože při pohledu na Donovana jsem viděla neskrývaný úlek.

''Nemusíš tam chodit, zůstaň se mnou tady a budeme spolu dělat mnohem zajímavější věci.'' Mrknul na mě Donovan a šibalsky se pousmál.

''Nemůžu, slíbila jsem to svému kamarádovi.''

''Co jsi mu slíbila?'' S podezíravým výrazem se zeptal.

''Že mu pomůžu s chystáním modelek a tak....''

''Počkej... ty, Hraběnka mu budeš pomáhat ? Neměla bys tam být spíše jako hlavní hvězda večera ?'' Zeptal se s údivem Donovan.

''O slávu už mi nejde, je mi 111 let, slávy jsem si užila celkem dost, zlato.

'' Ale pořád vypadáš na 25 a mimochodem...mohl bych jít s tebou.'' Svírajíc mě víc a víc ve svém náručí doufal, že řeknu ano, ale já byla pevně rozhodnuta.

''Ne, nemohl.'' Odtrhla jsem od něj.

''Aha ...takže mám tomu rozumět tak, že ty půjdeš sama na akci, kde bez pochybu bude spousta pěkných chlapů a ty budeš čekat, než tě jeden z nich zatáhne do postele a ty ho pak proměníš? Kvůli tomu tam jdeš, viď? Ale víš ty co, beze mě tam prostě nepůjdeš, nedovolím ti to.'' Začal trochu rudnout, i když věděl, že by se měl krotit.

''Donovane, zlato, jsem samostatná, dospělá žena a budu si dělat, co chci a nikdo mi do toho nebude kecat, chápeš to?'' Útočně jsem se na něj podívala. Kdyby pohled uměl opravdu zabíjet, Donovan by byl určitě mrtvý.

''Ale vždyť já tě miluji!''Byl pořád naštvaný a já už toho měla dost.

''Zlato, sbal si věci a odejdi!"

„Co? To nemyslíš vážně! Slíbila jsi, že budeš milovat jen mě!"

Po jeho tváři pomalu začali stékat slzy, které se za chvíli proměnily v malé potůčky.

„Nikdo mi nebude diktovat, co mám a co nemám dělat! Prosím odejdi.

Musím si přichystat věci na zítřek." Dokonale jsem vybouchla.

„ Ale...."

„Donovane, jdi pryč!"

„Fajn ale budeš toho litovat..!" Nakonec kapituloval. S napůl naštvaným a napůl smutným výrazem odešel a zabouchl za sebou dveře, až jsem lehce nadskočila.

To se uvidí, řekla jsem si v duchu a naštvaně mrskla svým Iphonem6, který jsem ještě před malou chvíli svírala ve svých rukou(ne nejsem výbušná) a zhroutila se na podlohu, ale nezačala jsem brečet. Takových rozchodu bylo už dost, uměla jsem se s tím vyrovnat, ale Donovana jsem opravdu milovala.

Už je to 20 let, co jsem Donovana přeměnila a od té doby jsme spolu.

Teď jsem zase sama, ale nejspíš ne na dlouho.

Málokdo totiž dokázal odolat mojí kráse (no co egoismus je zdravý).

Musím na to zapomenou a začít se chystat na tu přehlídku.

Ne nejsem nervózní z toho, že bych nevěděla, co na sebe. Mám to promyšlené. Nebudu si na sebe brát šaty nebo tak něco, chci něco, v čem se budu cítit svá! A proto jsem se rozhodla pro černé kraťasy nad pas pruhované tílko s výstřihem (černo bílé) a na tílko černou koženou bundu, černou kabelku od Versace a boty na hodně, ale hodně vysokém podpatku ( cca 30 cm). Make up si dokážu udělat sama a vždy to vypadá dokonale.

Zítra budu neodolatelná. Pousmála jsem se do zrcadla a začala se těšit jak všem vyrazím dech.