She Ate My Heart

Kapitola 5

Tom

Byl jsem rád, že se Rob stavil, ale začalo mi docházet že jsem v ohrožení.

Začínám být trochu nervózní.

Přišoupl jsem se viditelně blíž k Elizabeth.

''Nechceš donest pití ?'' zeptal jsem se jí.

''Ne, díky'' odpověděla s úsměvem.

Rob si zřejmě všilm, že se snažím získat její pozornost, a tak mě pozval na slovíčko.

''Tome co je? ''

''Nic ....jen....''

''Co?''

''Co tady vlasně k čertu děláš Downey''

''Tome nezačínej prosím''

''Hele..konečně mám šanci odvest domu nějakou normální, pěknou holku a ty mi jí prostě musíš přebrat!''

''Tome, znáš mě moc dobře já na blondýnky nejsem a navíc bych ti to prostě nemohl udělat, buď v kidu.''

''Promiň že jsem na tebe tak vyjel......''

''V pohodě kámo.''

Když jsme se vrátili ke stolu, nebyla tam. 

Zůstal jsem s kyselým výrazem stát vedle Roba.

''Hele ...mrzí mě to Tome'' a odešel.

Nakonec jsem se vzpamatoval a sedl si na židli. Na stole jsem uviděl malý papír na kterém bylo číslo 64 a název ...nejspíše hotelu ( Cortez). Neváhál jsem a rychle nasedl do svého auta, zapnul si GPS do yhledávání jsem zadal název '' Hotel Cortez. ''

Po asi 20 minutách jsem dorazil na místo. Žeptal jsem se recepční zda tady není ubytováná jistá Elizabeth Johnsnová.

'' Kdo se ptá? ''

''Ehm ...jmenuji se Tom Hiddleston jsem herec a..''

Recepční mi skočila do řeči.

''Slečna Elizabeth vás očekává v pokoji 64''

Ve výtahu jsem přemýšlel o tom, co se asi tak bude dít dál.

Tok mých myšlenek přerušilo hlasité ciňknutí, které mi naznačilo, že jsem načase vystoupit z výtahu a to znamená, že už jsem na místě. Mám nervy v hajzlu nevím co jí mám říct..jsem v PRD*LI.

Stál jsem před dveřmi pokoje č.64 a řikal si: ''Tak už zaklepej pitomče.''

Zaklepal jsem dveře se otevřeli ( bylo to trochu strašidelný ).

Po to, co jsem uviděl se mi udělalo špatně. Stál jsem se tam s otevřenou pusou (dnes už asi podruhé) a byl v šoku.