Kapitola 2.

217 11 0
                                    


3. Listopadu 2015

Tom pohled

*zvoní budík* .....

Oh....to už je 7?!!

Dneska toho mám hodně, tak bych asi měl zvednou z postele a začít něco dělat.

Tom ale zůstal další 10 minut v jeho mněkoučké, teplé posteli. Nad ničím nepřemýšlel, jen tak si ležel a uživál si posledních pár minut pod nadýchanou peřinou.

Musím si vybrát vhodné oblečení na dnešní akci. Nevím jestli si mám vzít modrý oblek s motýlkem nebo jen nějaké černé kalhoty, tmavě modré triko a na to tmavě hnědou koženou bundu. No asi ta druhá možnost, v tom obleku bych působil moc snobsky na modní přehlídce. Vlasy nebu nějak moc řešit.

Málem bych zapoměl ...včera mi volal Ben, jestli bych se u něj nezastavil na pokec. Připravil jsem si takovou malou snídaní : čaj(Earl Grey) s mlékem a toast s borůvkovým džemem. Oblekl jsem si nějaké nenápadné oblečení a vyrazil za Benem. Šel jsem pěšky, protože Ben bydlel 1 blok odě mě , tak jsem si řekl, že se proběhnu.

Tom zazvonil na Bena, aby mu šel otevřít dveře.

''Ahoj, kamaráde'' přivítal ho nadšeně Ben.

'' Nazdar, Bene !'' usmál se na něj.

'' Hrozně dlouho jsme se neviděli'' Řekl Ben .

Tom se musel zasmát, protože s Benem byli asi před třemi dny běhat.

Ben se připojil k Tomovi.

''Tak o čem jsi chtěl mluvit ? '' zeptál se Tom zvědavým tónem, který doprovázelo trochu zvednuté obočí.

''Chtěl jsem ti oznámit, že mmi nabídli suprovou roli'' Ben byl nadšením bez sebe.

''Tak to je super! Jakou? ''

''Hlavní roli v Marvelovce - Doctor Strange! ''Ben byl velkým fandou supehrdinských filmu atp. A vždy sníl o tom , že jednou se mu naskytne příležitost zahrát si v takovém filmu. Sen se mu splníl.

''Gratuluji Bene, jsem opravdu moc rád a moc ti to přeju, opravdu ''Tom mu to doopravdy moc přál.

Chvily jsme si ještě povídali, ale pak už jsem musel jít. Bylo kolem půl třetí odpoledne a já ještě k tomu samozřejmě zapomněl, že ještě musím jít nakoupit. Po nákupu jsem šel rovnou domu. Hodinky ukazovali 4 hodiny odpoledne. Výborně zatím všechno stíhám. Jsem prostě dobrej ( musel jsem se pochválit).

3. listopadu

Elizabeth

Ležím na posteli a psychicky se připravuji na dnešní událost (modní přehlídku). Nemám mo ráda tyhle akc, hlavně při mé šikovnosti, už vidím modelky budou vypadat jak u E55 a já budu mít z ostudy kabát. Vlastně tam jdu jen kvůli Chrisovi. Je to jediný člověk, kterého jsem v tuhle chvilý chtěla vidět.

Jsem tak zabraná do plánování, že si nevšimnu zvonícího mobilu přímo vedle sebe. Až když Iphone málem padá ze stolu, rychlím chvatem ho seberu a zmáčknu ''příjmout''.

'' No konečně El...., kde pro boha seš, vždyť dovolát se tě je prakticky nemožný. Než to zvedneš, dřív vypukne zombie apokalypsa.''

'' Nebudeš mi věřit Chrisi, ale ležela jsem přímo vedle mobilu.''

'' Já se z tebe jednou zblázním.'' Zasměje se tak hlasitě, že s mobilem musím rychle ucuknout, aby můj bubínek neexplodoval.

'' Co se děje ? Máš strach o tu svojí přehlídku co ?'' Trochu nervozně se směji a vím, že tohle je prakticky jisté .

Jeho přehlídky musí být vždy dokonalé. Má s nimi plno práce, a ještě acbych já nezasvěcená mu celé to chystání nezabila.

'' Ale ne. Tvoje přednosti znám a jedna z nich je tvůj skvělý vkus''

'' No jasně!'' zapocybuji a jeho větě.

'' Jen mám o tebe strach. Dověděl jsem se ne moc dobré zprávy, ale o tom si popovídáme až pak.''

'' Počkej...jaké zprávy? Je to to , co si myslím ?''

Jsem vážně zervozní už jen z té přehlídky a teď ještě tohle ?Je toho na mě moc...

''Dozvíš se to hned, noboj tady jsi zatím v bezpečí. Ale přece jen...dávej na sebe pozor a buď opatrná ''

''Slibuji'' ( žalostně jsem si povzdechla). Je mi do breku. Tohle snad nikdy neskončí.

''Tak zatím ahoj, El''.

Nic jsem mu na to neřekla, jen jsem to tipla.V hlavě mi šrotuje, co všechno by se mohlo stát.

She Ate My HeartKde žijí příběhy. Začni objevovat