Poslední anděl

Divný den se chýlí ke konci

Zavírám za sebou dveře a mířím si dát sprchu, avšak můj plán zhatí moje máma, která se na mě dívá jako na svatý obrázek. „Mami, děsíš mě." 

„Já... jen jsem ti chtěla říct, že jsi nám chyběla a je mi líto že jsme tě nemohly navštěvovat a..." zase se jí ženou do očí slzy

„Mami, to je v pohodě. Psala jsem ti to v každém dopise a pokaždé když jsem byla na prázdniny doma. Nic vám nezazlívám jasný?" 

„Jo já vím... jen dnešek byl, prostě zvláštní..."

 „Jo to mi povídej, jsem stoprocentně pro jít spát." A taky pro ukončit tenhle rozhovor. 

„Máš pravdu, měli bychom jít už spát." Objala mě a šla do ložnice. Miluji svou mámu, ale dává si za vinu něco za co ona nemlže a vysvětlit si to prostě nenechá. Dnešek je prostě zvláštní.

Po dlouhém dni jsem se konečně dostala do postele a mohla si prohlídnout knihu, jenž mě netrpělivě očekávala pod mým polštářem. Znovu jsem si pečlivě prohlídla knihu a všimla si  malého zámečku ve formě zavázání jako by snad kniha byla spíš deníkem než průvodcem v mém životě, jak to bývá u druhých Bestiářů. Přejela jsem bříšky prstů po vazbě knihy a ona se pod mým dotykem začala měnit a formovat, z malé knížky se stala velká bichle. Divnosti stále pokračují jé ... Na mé posteli se ve své plné kráse ukazovala né až tak zašlá kniha snad s tisíci stránkami už jen pohled na ně mě odrazoval od toho ji číst. Avšak i po změně svou krásu nezapře, zašlou vazbu nahradila nová kožená vazba bez jakéhokoli nápisu a plná krásných zlatých ornamentů. Dva pevné zámky po stranách knihy byli naprosto dokonalé. No jo jenže na co mi bude kniha, která je zamčená a já nemám klíček. Napadla mě ta nejzvláštnější věc. Proč to neudělat jak v těch Béčkových filmech prostě se jich dotknu a děj se vůle boží... A doopravdy se knížka po dotyku za hlasitého prasknutí odemkla. Já holt nemůžu mít nic normálního co? Otevírám knihu a hledím na ni jak blbec a proč? Protože má všechny stránky prázdný ale úplně všechny. Pak mě ale zaujme list papíru, který je úplně odlišný od celé knihy ale tak nějak svým způsobem do ní patří a dokonce je i popsaný heuréka....

***ČABAS všichni, konečně jsem se dokopala k tomu něco napsat to chce potlesk né ? :D... no ale jelikož je tenhle díl kratší jen proto abych vás navnadila na další, tak v něm asi není nic moc podstatného :D 

Jinak děkuji za to že čtete moje příběhy a dáváte VOTES :3

A pro ty co nechápou proč tak málo vydávám, je to protože vždycky čekám, až je tam určitý počet přečtení a pak přidávám další díl... Tak mě prosím nezabíjejte :* ****

***No já se svámi prozatím loučím a kdyby někdo chtěl dát votes a nebo mi napsat svůj názor nebráním se ****