Zayn & I ✔

Prsten

Za rok v srpnu je Zayn dlouho pryč. Řekl mi, že jde něco vyzvednout.

Přijde domů a volá na mě:,,Pojď sem, zlato! Něco jsem přinesl.''

Přiběhnu i s Bejbinkou a Filou.

,,Byl jsem v útulku a našel tam tohle...''

,,Čivava!'' vykřiknu.

,,Dej ji jméno.''

,,Kendy.''

Dám ji na zem a políbím ho. Je hezký, že se stará o takový zvířátka. Když jsme byli minule v útulku, chtěl adoptovat tele.

V posledních dnech se chová divně, dost divně.

,,Baru? Půjdeme na večeři?'' zeptal se.

,,Jakto takhle najednou?''

,,Jen tak.'' odpoví.

Večer tedy jdeme ven. Když už sedíme v autě, rychle vyběhne s tím, že něco zapoměl.

Když už jsme v restauraci najednou si klekne.

,,Baru, vezmeš si mě?''

Já se rozpláču. Z toho jak štěstím pláču nemůžu vyslovit ano.

,,Beru to jako ano.'' chápavě řekne.

Nastavím mu levou ruku a on mi nasadí prsten.

Rychle vstanem a obejmeme se. Jak sem malá a jsem mu pod bradu, tak jako vždy mě políbí do vlasů.

Doma se spolu díváme na horor, protože je milujeme. Zayn miluje, když se na něj přilepím strachy.

Letíme zpět na Včelnou a když mamka odevře všimne si prstenu.

Mamka:,,Páni! Vy jste se zasnoubili.''

Já:,,Jo! Nevadí ti to? Nejsem totiž plnoletá.''

Mamka:,,Ne, nevadí. Je to spíš překrásné.''

Zayn přinese kufry a táta na něj:,,Ty ji opravdu miluješ, co?''

,,Jo. Je to moje štěstí.'' řekne a usměje se na mě.

Na konci roku...