Přišli jsme domů a já promluvila mamku ať mi jde pomoct mi Se zbalit. V podstatě ji nic jiného nezbylo sqma bych si nezbalila. Zbavila jsme si no oprava mamka mi zbavila všechno jen sem si nechala v koupelně kartáček. Nic jiného nepotřebuju takový ty věcičky jako je make-UP nebo řasenka jsou mi úplně k ničemu. No jak my mamka oznámila oznámila tak jsem balením zabrala dvě hodiny. Ještě jsem si pak přes skipe volala s Romanou jak to bude asi teď vypadat. Chudák se musela omlouvat ze školy já naštěstí už na školu kašlu. Konec konců už by mi byla k ničemu. Mamka mi donesla večeři no ani jsem si nevšimla ze už je večer. Kdo ví jak dlouho jsme si s Romanou volali. Snědla jsem svoje míchaná vajíčka a šla okoupat Bena. Zepry by ho do toho letadla nevzali kdyby byl špinavý no já sem nějak nevěděla jestli je nebo není, ale tak pokud s tím mají problém nic jiného mi nezbylo. No pak jsem si do vany zase vlezla já. Na spaní jsem si pustila můj výběr pomalejších písní usnula s tím nejkrasnejdim pocitem a to s tom ze se zítra setkám s Avengers.
Zase ten hloupí zvuk. A ne vlastně není dneska je to ten úplně nejlepší zvuk jaky jsem kdy slyšela protože dnes mi můj dementní budík oznamuje ze letím do New Yorku. no chvíli to trvalo než si to moje hlava přebrala. Zavolá jsem Béma,ať mi pomůže do koupelny. Umělá jsem si obličej a už si to kráčela do kuchyně"Dobré ráno zlatíčko. Tak co těšíš se?"no to si snad děláte srandu,za co sen,si to zasloužila mamka,udělala lívance ty poznám podle čichu i za rohem. Dneska je fakt něj den "Dobré ráno strašně moc se těším. No kdyby jsme neměli tvoje lívance mami tak buch možná řekla ze nemam hlad a už bych,se dá obouvání ze jedem."no super zase jedna z mojivh super nesrozumitelnych vět ale co už. "A Romana mi volala ze bude čekat v devět na letišti."od kdy vola Romana tatkovi vždycky volala mě. "Proč nevolal na můj mobil?" zapremyslela jsem nahlas"Zepry ti volala třikrát a nebrala si ji to." no jo tak sem si nrnastavilq čtyři budíky to mi jen volala Romana a jak bylo mim dobrým zvykem nechala jsem mobil mobilem a vstala až na to odporné pípání. Už jsme.si sedala do auta kdy když mi začal zvonit mobil "Kdo je tam?"věta kterou vždy začnu když mi někdo volá."Tvoje kamarádka která tě nejvíc miluje." rychle jsem vymyslela nějakou odpověď "No jo co potrebujes" doufala jsem že mi nepovinné ze nám ulitlo letadlo z Kunovic. No jo je to soukromé letiště a taky je nejbližší tak co. "No chci ti říct ať si pohnes já čekala nějaké malé letadlo ale to co tu přistálo... No nebudu tě napínat. Je to soukromí letadlo od S.H.I.E.L.D.u." no super podle toho co sem slyšela tak S.H.I.E.L.D. Používá obrovské stroje teď si nemůžu spolehnout jak se to jmenuje. Helikaiery nebo tak něco. Jdou to jejich létající základny takže super. Nebo to nebude super já nevím nikdy jsem ještě neletela. "Jo diky za info už jsem na cestě zatím ahoj" pak jsem zavesila. Moc dlouho jsme nejeli ale mě to přišlo jako ta nejdelší cesta jakou jsem kdy jela. Po cestě mi ještě mamka dala kázání o tom ze je to hodně nebezpečné a ze nemam nikde chodit bez Romány natož tak bez Bena. Ona už si asi vážně mysli ze jsem blázen ze bych někam chodila bez Bena. Auto začalo zpomalovat. Konečně jsem tu. Začalo objimani které ukončili moji rodiče. "Hlavně na sebe dávejte pozor." no pro změnu mě objala mamka pak i taťka pak mi dal pusu na čelo a řekl "Prosím nic si neudělej. " no tak super "No maximálně si udělam ostudu." pokusila jsem se zavtipkovat a pak nás už nějaká agentka odvedla do letadla. Trochu sem se s ni pohádala, protože nechtěla pustit Bena do letadla. No ale jinak to bylo v klidu.
Z pohledu Steva Rogerse (Captain America) :
Dnes nám Fury oznámil ze na žádnou akci dnes nejdem a ze zůstaneme na Helikaieru a setkáme se s nějakou fanynkou. To mě docela překvapilo. Fury nám vždycky řekl ze se fanynkam věnovat nemáme. By mě zajímalo čím je tak výjimečná ze nás i Fury nutil zůstat a setkat se s ní. No ale co mě úplně dostalo bylo to ze dorazil i Thor. "Thore dneska žádnou akci nemáme." oznámil jsem mu jenom aby jsem si byl jist ze nepřijel na misi."Ne já nepřijel na misi, ale Haimdall mi řekl o té dívce." no tak tohle už je divný kdyby měl Heimdal říkat otázce fanynce tak nedělá nic jiného než sedí u Thora a říká další a další jo a tamhle ještě jedna. A Thor by z toho zešilel. "Co je na ní tak divného ze všichni děláte jako by měla přijet Britská královna." Thor se na mě jen podíval a řekl "Fury vám to neřekl? Ona je slepá a tohle bylo její přání. Mohla si vybrat jen jedinou věc co chce a ona se s námi chtěla seznámit. Náplně by to Fury zřejmě nedovolil ale máme teď takový řekl bych oddechový čas takže řekl ze nám to nic neudělá." v podstatě mel pravdu ale chudák holka mě stačilo mít jen na pár dnů ochromený zrak z nějakého divného kouře něco co. Představa ze bych s tím musel žít celý život mnou otřásla. Z našeho debatu nás vytáhla Nataša"Ahoj kluci promiňte ze vás ruším ale už by jste se mnou mohli jít do společenské místnosti jsou tam všichni kromě vás dvou a Tonyho."no jo Stark to ke proste on nikdy nepřijde na čas když Teda nejdem na misi to se mu musí nechat ze chodí včas ale jinak je to vždycky stejný. "A jak ze se ta holka jmenuje?" zeptal jsem se abych prolomil to hrozné ticho "Veronika ale máme ji říkat Ronie a má sebou kamarádku Románu. Jsou to češky. To je jeden menší stát v Evropě ale jinak ze prý umí obě dobře anglicky tak doufejme že se domluvíme."popsala nám Nataša tu dívku a to už jsme byli ve společenské místnosti "Vím kde je Česko byl jsem tam likvidovat jednu základnu Hydry"moc dobře si to pamatuji tehdy jsem poprvé poznal jak je Hydra ničivá v jedné z jejich továren na zbraně totiž pracovali děti. Byl to hrozný pohled jak ty děti byli vyhuble a naprosto zničené.
No tak tady je další díl konečně i s některými Avengers. Ty jo 1082 slov to je ta nejdelší kapitola z tohoto příběhu. Veronicino setkání s Avengers jsem si nechala na příští díl bude tam první pořádná zápletka, tak doufám ze se těšíte na další díl.
Jo a hvězdičky potěší ;-)
ČTEŠ
Prázdný Pohled (Avengers) /probíhá korekce/
FanfictionAhoj jsem Veronika ale přátelé mi říkají Ronie, je to taková zkratka. No a bych pravdu řekla mám asi tak tři přátelé. A víte proč tak málo? Sice s nimi chodím ven denně ale v životě jsem je neviděla jo a ještě tu je Ben můj slepecký pes.