Prázdný Pohled (Avengers) /probíhá korekce/

*13.kapitola*

Na obrázku Roniina nová kamerka (součást Tonyho vynálezu)
Vešli jsme dovnitř já jsem pomalu zaostrila na ty tři muže. "Pánové představují vám svůj nový stroj. Ronie chytne mě za prst? " nechápavě jsem se na něj podívala. Ahaaaaa. Přišla jsem k němu blíž a chytla ho za vsticeny ukazováček. Místnosti se rozeznelo překvapené Ah "No to snad není možné!? " řekl jeden z nich to byl kapitán. Poznala jsem ho po hlase. Začala jsem se topit, ale ne doslovně. V tech očích. Taková nepopsatelna barva až se dozvím jak se ta barva jmenuje tak to bude moje oblíbená. "Ty vidíš? " tak tohle řekl Clint i kdybych ho neznala po Hlase. Bener by takovou větu neřekl tím pádem ten starší chlap v o tři čísla větších kalhotách je ten nejvíc zelený vědec na světě. Jen jsem hlavou naznačila ano. Stev objal mě. No byl to ok trochu silnější stisk než jsem čekala tak sem se rozkaslala. "Je promiň to sem nechtěl nějak jsem to přehnal." málva jsem nad tím rukou a prohlídla si jeho hruď o můj bože. Kdoví jak vypadá bez trička. Klid Ronie na co to zase myslíš. "Tony já ti tu přede všemi. Počkat nejsme vsichni. Kde je Nataša a Thor?" úplně jsem na tu dva zapomněla jak jsem se topila v Stevove maličkosti. No maličkost to zrovna není ale jak to jinak říct v jeho veličkosti? Ne? No radši nic zapomeňte na to. "No Thor musel neodkladne na Asgard a Nataša.." nedokončil větu. No to je zlí."Co je s Natasou? " řekla jsem podezdrivavim tónem. "No měli jsme misi a nějak se to zvrtlo a ona je teď ve svém pokoji a musí odpočívat. byla ve stejné místnosti ve které vybuchla bomba." tak to ne. Ne. To nemůže být pravdá. Jak to mohly dopustit. To jako jak? " to jako jak? Můžu jít za ní." no právě se můj nový zrak posunul na druhé místo a na jeho původně první teď dosedla Nataša. "Šlo o klasickou misi ale trošku se to pokazilo. Teď za ni nechoď ještě spí." no budu se na to snažit nemyslet a soustředit se na to co mě teď čeká. "No já vím že to nějak není vaše věc ale Benere mel by jste tak dvě hodinky mi aspoň ukázat jak vypadá které písmeno?" je to asi dost troufale žádat vědce a člena Avengers o to aby vás učil písmena, ale v té chvíli mi to nedošlo. No co za pokus nic nedáš. No a to ze mam už jen 10 dnů tak to jsem odedneska rozhodla ze si pořádně užiju. Musím zavolat rodičům!!! Já Kr-kruzitko jsem na to úplně zapomněla. A taky Romane. Musím odjed domu a ještě se se všemi potkat a podívat se jak vypadají. No a teď jedna věc zase špatná ze ten kašel bývá čím dál tím častější. "No až budu mít čas tak ti to řeknu. " vytrhl mě z přemýšlení Beneruv hlas. Jen jsem kývla hlavou na souhlas. "Tak jak se ti to líbí. " no Tony samozřejmě na sebe musí upozornit.a ukázal na můj obličej pochopila jsem ze tím myslí můj zrak "Jestli se mi to líbí? já to miluju. Jak se ti mám odvděčit?" "No o něčem by jsem věděl ale vzhledem k tomu ze mam Pepper tak to nepřipadá v úvahu." Tóny nahodil snad ten nejvíc podli úsměv. "Starku! Klidni hormony je ji šestnáct." no jo jsem to já ale chytrá holka došlo mi.až teď co tím myslel a náš pán Spravedlnost hned zakročil. S Tonim jsme oba vyprskli v obrovský záchvat smíchu. Do místnosti vešel velký muž ale byl takový jiný než ostatní jeho postava měla jinou barvu. Takovou skoro jako moje vlasy. A to jsem jich vyděla jen kousek. Taky věc proč jsem se na sebe ještě nepodívala do zrcadla? "Co to tady vyvadíte. To nevíte ze mam světovou radu?" no vypadal dost naštvaně no tak Furyho jsem si přesně takhle představila. Dokonale sedl do mich představ až na tu barvu pleti. "Promiňte Fury. " provinile jsem sklopila hlavu. Sice nevím co na tom bylo tak vtipného ale Tony chytl druhou vlnu záchvatu smíchu. "Statku víte že jsem vám zakázal omamné látky dokud jste v týmu." Tony rozdychaval záchvat. "No dovolte ještě jsem si šleha nedal." Řekl Tony uraženě no tak to už jsme nevydrzeli nikdo a smáli se jak blbí dokonce i Furymu cukali koutky. "No vidím ze vám moc nechybím" všichni jsme se otočili stejným směrem ve dveřích stala Nataša ale neměla ještě úplně zdravou barvu ale díky doktorce Cho a té její zvláštní rakvi o které mi vysvětlovala ze není na pohřbívání ale na obnovu tkání vypadala docela dobře na to co se jí stalo. Přiběhla jsem k ní. Objala jsem ji ale ona sikla bolesti. Proč mě blbé vždycky všechno dojde až potom co něco udělám začala jsem se jí omluvat. "Ronie ty vidíš? " nasadila jsem ten nejzářivější úsměv jaky jsem uměla a kývla hlavou na souhlas."No já jsem snad v nebi. " řekla ironicky. " Nejsi ale moc nechybělo. Všechny jsi nás vyděsila. Co se tam stalo?"ozval se zas po dlouhé době Čelit a taky přišel Natašu obejmout ale byl na ni jemnější. Takový ten pocit když je chápu jemnější než šestnáctiletá holka. Nataša si povzdechl a řekla "Celé to byla past.zjistila jsem to když jsem vešla do řídící místnosti nikdo tam nebyl, což bylo divné kdo řídí a hlídá loď když ne nikdo v řídící místnosti, no a pak jsem se otočila a stal tam on. LOKI. Než jsem stihla jakkoliv zareagovat vypálil na ne nějakou energetickou kouli." no tohle až uslyší Thor tak ho asi hrabne nejen že utekl z vězení ale má zpet svou magii.
Ahoj moc se omlouvám ze jsem teď nepřidávala a ze tahle část je zase krátká.:-( jinak moc všem Děkuji za Votes moc si toho vážím jste fakt úžasni. Já jsem si myslela za to nikdo číst nebude, ale přesvědčili jste mě ze ano. Jinak zase se omlouvám za chyby.;-) :-*