The walking dead - Nové příběhy (TWD - New stories)

3. část

Když Carl s Beth ze stanu uslyšeli motorku, odhodili karty na stůl, až se pár z nich rozletěly na zem, a vyběhli tryskem směrem k bráně. Netušili, co se děje. Uplynula možná tak hodina od jejich odjezdu. Výprava většinou trvá tři až pět hodin. Ke vchodu doběhli právě včas. Rychle otevřeli a zase zavřeli. Maggie s Carol seběhli dolů z věží, aby zjistily, co se děje. Daryl zaparkoval motorku kousek před bránou a následně z ní slezl. S jeho pohybem se rozpohybovala i Aurora.

„Už si to můžeš sundat," pokynul Daryl na tmavovlásku. Aurora poslechla a opatrně si sundala šátek z očí. Zamžourala očima, musela si zvyknout na denní žár slunce. Poté se rozhlédla kolem.

„Kdo to je?" zeptal se obezřetně Carl a za pasem svíral zatím nevytasenou zbraň. Byl stejně nedůvěřivý jako jeho otec.

„Jmenuje se Aurora a otázky zodpověděla na výbornou," otočil se na ženu stojícím za ním a usmál se.

„To už neděláme," podotkl Carl. Pak přiběhly Carol s Maggie.

„Co se stalo? Kdo je ta žena?" začala chrlit Maggie se zbraní v ruce.

„Dobře, tak znovu. Jmenuje se Aurora a..."

„Kde je zbytek?" Carol skočila Darylovi do řeči. Ze všeho nejdřív se vždy stará o zbytek skupiny, až potom se ptá na nové věci.

„Fajn, ostatní pokračovali dál. Jeli pro zásoby, ok? Já jsem se vrátil zpátky sem, s Aurorou, aby si mohla odpočinout a posilnit se. Večer se rozhodne, zda si zaslouží pobyt u nás či nikoliv. Dál to nebudu rozebírat. Vraťte se ke svým úkolům, o Auroru se postarám," Daryl cítil, jak se na něj všichni udiveně dívají.

„Daryle, přesně tak, večer se rozhodneme," usmíval se Herschel, kterého si nikdo nevšiml, že vůbec přišel. Daryl mu gestem poděkoval za pochopení. 

„Táta to nechtěl, viď? Proto jsi tu sám, a proto měla zavázané oči? Proč to děláš?" zastoupil mu cestu sebejistý Carl.

„Nemyslím si, že by nás zradila."

„To jsme si nemysleli ani předtím a podívej se, jak dopadla Sophia! Kvůli nim se ztratila v lese a byla pokousána! Kvůli tomu, že jsme byli moc důvěřiví!" rozkřičel se Carl. Když Carol zaslechla jméno svojí dcery, otočila se od nich a utíkala s brekem dovnitř obrovské budovy, která je jejich nynějším domovem.

„Hej, kluku, ubližuješ tím akorát jiným," obrátil se na němě stojící Auroru a vybídl ji, aby ho následovala. Carl, Beth a Maggie zůstali stát na místě a nevěřícně kroutili hlavou. Herschel pokyvoval hlavou na souhlas. Poté mlčky odešel ke svojí práci.

„Myslela jsem si, že Daryl na tohle nehraje," podotkla Maggie.

„Zase na to doplatíme, nechci ji tady!" stále křičel Carl. Kopl do šutru, který se mu objevil před nohama a šel zpátky do stanu. Tentokrát si však vybral relaxační, kde se nachází samé matrace a téměř nic jiného. Beth chtěla jít za ním, ale její sestra, Maggie, ji zastavila: „Nech ho, musí se s tím vypořádat. Pojď se mnou nahoru," mrkla na svojí blonďatou sestru a vydaly se k věži.

„Počkej chvíli, musím si promluvit s Carol," Daryl zastavil Auroru v chůzi.

„Dobře."

„Můžeš navštívit kuchyni, jestli chceš. Půjdeš rovně a pak doprava. Moc tam toho není, ale to se brzy změní."

„Díky," Aurora se obezřetně vydala dál chodbou, kterou jí ukázal. Daryl pospíchal za Carol, která s největší pravděpodobností pláče v „ložnici". Vydal se na opačnou stranu, než poslal Auroru, aby se dostal do místnosti, kam chtěl. Došel do obrovské haly se spoustu lůžek a Carol zahlédl stát u zamřížovaného okna.

„Chtěla bych být ptáčkem. Nehrozí jim žádná nemoc, nejsou zkažení, neubližují si, nemají strach, nikdo jim neumírá," popotáhla si, ale nebrečela.

„Pšššt," utišoval jí Daryl, který k ní zrovna přistoupil a zezadu objal. Položil si hlavu na její rameno a nemohl si nevšimnout, jak se Carol vykouzlil úsměv na tváři. Také se usmál.

„Proč tu holku tady chceš? Proč jí věříš?" naklonila se k němu, aby mu viděla do očí. Daryl pokrčil rameny. „Já ti ani nevím. Mám prostě pocit, že potřebuje pomoct. Zdá se být neškodná."

„Já ti věřím, Daryle," usmála se a Daryl si jí otočil směrem k sobě. Zahleděli se na sebe a chystali se k prvnímu polibku...

„Našla jsem čokoládovou tyčinku, ale je poslední, tak nevím...." Jejich chvíli přerušila nic netušící Aurora, která zkoumala sušenku v ruce.

„Ježiš, omluvám se, já...Já si najdu něco jiného," rychle vyklopýtala zase pryč, když po vzhlédnutí hlavy zjistila, že přišla nevhod. To už se však Daryl od Carol odtáhl a omluvně se na ní podíval: „Promiň, asi bych...asi bych měl..." ukazoval palcem směrem ke dveřím.

„Jasný, běž se o ní postarat," usmála se doširoka a otočila se zpátky k oknu.

„Dobře," políbil jí letmo na krk a šel hledat Auroru.

Proč se Daryl chová tak hezky k Auroře? Co se vůbec přesně stalo se Sophií? S kým měli tu čest v historii? To se dozvíme časem. Příště nás čeká část o výpravě :D