Charlotte Weasley (HP FF)

Chyba?

Další tři týdny se Scorpius snažil s rudovláskou co nejvíc sblížit ,ale šlo to pomaleji než doufal ,v jeho plánech se už měli touhle dobou vodit za ruce a dávat si kradmé polibky. I když malý pokrok tam byl -už otevřeně dávali najevo že jsou kamarádi. Mávali na sebe ve Velké Síni ,usmívali se kdykoli se potkali.
Jenom s Albusem se dostal hodně pod bod mrazu ,dřív se spolu bavili vždycky ,když byla Charlie někde jinde ,ale teď ho probodával pohledem ,který jasně říkal 'drž se od mojí sestřenky dál'. Popravdě Scorp taky dostal jedinou šanci -jak od zrzky ,tak od jejího bratrance. Jediný a velký štěstí bylo že Albus teď trávil spoustu času s Lysandrem ,takže rudovláska měla víc času na Scorpa.
Ten toho taky využíval ,jak nejlépe se dalo. Skoro pořád spolu byli v knihovně ,na pozemcích ,na astronomce ..... ,ale nikdy se nedostal dál než k tomu ,že ji doprovodil k nebelvírské věži ,zamávali si a zrzka zmizela za obrazem.
Dneska se měli sejít u jezera -byla sice polovina listopadu ,ale žádná hrozná zima nebyla ,tak Char rozhodla ,že jsi půjdou zaběhat. Scorp se jí to snažil vymluvit ,ale co by pro ni neudělal? Nechal se překecat a tak už pět minut seděl u břehu a čekal na dívku svého srdce.

,,Čau ,promiň mi zpoždění."přiběhla k němu konečně. Přejel ji pohledem od hlavy až k patě -měla na sobě tepláky a klokanku ,ale i v tomhle totálně antisexy oblečení vypadala nádherně ,vlasy si v rychlosti za pochodu svazovala do ledabylého culíku.
,,Ahoj. V pohodě. Kam běžíme?"
,,Kolem jezera ,k lesu a zpět do hradu ,kdyby jsi nemohl tak dej vědět."mrkla na něj a bez varování vyrazila vpřed.
Scorpius chvíli meškal ,protože mu chvíli trvalo ,než jeho mozek zpracoval ,že zrzka už běží. Když mu to ale došlo tak se zdržel ještě chvíli -přece kdyby ji doběhl hned ,už by se jí nemohl koukat na zadek ,a o to privilegium nechtěl jen tak přijít.
Musel uznat že běhání je její parketa. Dlouhou dobu jí nestačil a když ji konečně dohnal sotva lapal po dechu a byl rád za možnost položit se do chladné trávy.
,,Jsi v pořádku?"zeptala se ho dívka starostlivě. Kdokoli jiný by se začal smát že ho po fyzický stránce předčí o rok mladší holka ,kdyby tu byl někdo ze zmijozelu ze starý rodiny tak ještě dodá, že ho dala holka z rodiny krvezrádců. Ale ona ne ,ona se zeptá jestli je v pořádku. Tyhle myšlenky ho natolik rozehřáli ,že měl chuť stáhnout Charlie k sobě na zem a prudce ji políbit.
,,Eh....jo.. sem ,ale dáme si pauzu."vysoukal ze sebe. Nebelvírka jen zakroutila hlavou a posadila se vedle něj do tureckého sedu. Po minutě ticha se u ní projevila 'trhavá nemoc' -začala z nudy vytrhávat trávu kolem sebe. Pozorovala přitom blonďatého chlapce ,který ležel na zádech se zavřenýma očima a rukama přeloženýma na břiše.
Hrozně moc mu chtěla vjet rukou do vlasů. Dlouho se hádala se svým vnitřním hlasem ,aby to nedělala.
Vyhrálo ale její fyzické já ,když se poprvé dotkla Scorpových vlasů ,žasla jak jsou jemné ,když si všimla že se celý napjal ,stáhla pomalu ruku pryč ,chtěla se omluvit ,ale chlapec jí k tomu nedal prostor. Stále poslepu našel její ruku ,nakrátko si s ní popletl prsty a pak její dlaň položil zpět na svou hlavu. Několik vteřin se nic nedělo ,pak Charlotte došlo ,že tímto způsobem dostala svolení. Pomalu mu pročísla vrabčí hnízdo ,když přikývl přestalo jí to dělat problémy. Útlými prsty si prohrávala s jeho vlasy.

Zvedli se teprve až když Scorpovi zakručelo v břiše a uvědomili si ,že se začíná stmívat. Char byla celá nesvá -nevěděla,jak by se teď měla chovat ,tak prostě dělala ,jako by se nic zvláštního nestalo.
To chlapce mrzelo ,doufal ,že udělal aspoň nějaký pokrok ,ale nechtěl na dívku naléhat. Doprovodil ji -jako vždy - k věži.
Tentokrát si ale umanul ,že neodejde jen tak. V místě ,kde se vždy loučili ,ji zastavil. Podívala se na něj se směsicí nechápavosti a strachu.
Nekonečnou dobu se jen dívali jeden druhému navzájem do očí. Dokud Scorp neudělal krok k ní a pevně ji neobjal. Char strnula jen na okamžik ,pak kolem něj taky omotala paže.
,,Charlie...."Scorpius jí chtěl jen říct že ji má rád ,ale v tu chvíli to neměl dělat. Oslovení jakoby ji probralo z transu. Rychle od něj odstoupila a s mumlaným 'promiň' zmizela za zatáčkou v obraze.
Mladý Malfoy ještě dlouhou dobu hyptotizoval chodbu ,kde se jeho vyvolená ztratila ,,Já sem takovej kripl."začal si nadávat ,na jednu stranu byl tak děsně šťastnej ,že se jí mohl dotknout a že s tím vlastně tam u lesa začala ona. Na druhou mu ale docházelo ,že moc spěchal ,a že tím mohlo vše skončit.
Totálně bez myšlenek šel směrem k podzemí -ke zmijozelské koleji.
,,Malfoyi ,stůj."
,,Hmm...?"otočil se Scorp s otázkou, když spatřil Albusův výraz ,došlo mu že to asi nebude nijak milá konverzace.
,,Volám na tebe už po desáté! Co se stalo?! Jsi úplně mimo. Udělal si něco Lott?!!"
'Jasně ,hned si myslí že sem udělal něco já jí' pomyslel si Scorp ,,Obvykle se začíná Ahoj ,nebo jak se máš ,ale jak myslíš ...Neboj nic sem jí neudělal a ani to nemám v plánu. Myslel jsem si že mě znáš aspoň na tolik aby si věděl jak mi na ní záleží!"
,,Hmm...promiň ...asi.." podrbal se černovlásek na hlavě ,,Tak co se ti stalo?"Al si moc dobře uvědomoval že přehnanou starostlivostí o Lott kazí dlouholeté přátelství se Scorpiusem ,tak si umanul že se to pokusí napravit.
,,Ale vlastně nic..."
Už mlčky došli do společenky. Na Scorpa čekal na posteli dopis -od otce.... s myšlenkou 'co sem zase provedl' otevřel obálku....