Charlotte Weasley (HP FF)

První polibek

Do konce listopadu musel Scorp odjet domů -údajně za nemocnou babičkou. Pravda ale byla ,že se jeho otec rozhodl radikálně řešit jeho problémy se školou. V bylinkářství se mu sice dařilo ,ale to bylo jediné. Z ostatních předmětů měl nejlíp trojky a tím -přirozeně- ničil zažité skvělé výsledky Malfoyovic rodu.

Zatím co se Scorpius učil s matkou a otcem , Char se vcelku nudila. Albus někde cukroval s Lysandrem ,Rose se učila nebo si četla a Lili se s ní nebavila od chvíle kdy si všimla ,že se baví se Scorpem.
Scorpius jí sice psal dopisy ... nejdřív třikrát denně ,ale poslední dobou chodil jeden za dva dny. Nevěřila tomu že by jen tak sám od sebe přestal a tak se živila myšlenkou že mu prohlíží korespondenci ,tak musel psaní omezit a ze stručnit. I tak jí to ale bylo líto. Doufala ,že si chlapec najde nějakou cestu jak jí psát.

Hrozně jí mrzelo ,že odjel když se to mezi nimi zrovna začínalo měnit. Nevěděla sice jestli dobře nebo špatně ,ale měnilo se to....

Dny jí ubíhali vcelku stereotypně : vstala ,došla na snídani , pak škola ,oběd ,škola ,běhání ,úkoly, večeře ,úkoly a spánek. Vlastně ani pořádně netušila co je za den.
Obvykle bloudila po hradu jako tělo bez duše. Až posledního listopadu se začala smát a důvod - začalo sněžit!
Zimu úplně milovala. Každé roční období mělo něco do sebe - na jaře všechno kvetlo ,v létě bylo teplo ,na podzim vše zářilo barvami ,ale zima byla výjimečná. Jediná část roku ,kdy Charlotte měla pocit že někam patří. V zimě se narodila , v zimě zemřela její maminka ,v zimě jsou Vánoce a zimou začíná i končí rok.

Vyběhla ven a točila se jako malá dokola ,hlavu zakloněnou a koukala na oblohu...sníh jí pálil v očích ,ale konečně byla šťastná. Jako malá si sedla na zem a jen sledovala jak kolem ní ,ale i na ní padají vločky.

Po nějaké době ,kdy byla pohlcena do svých myšlenek jí někdo přehodil přes záda hábit. Teprve teď jí došlo ,že na sobě měla jen košili a sukni....vždyť vyběhla hned po vyučování.

,,Nezmrzni." ten hlas patřil ,tomu na koho se skoro měsíc těšila. Měla nutkání mu skočit kolem krku ,ale měla svoje pravidla.

,,Já ..děkuju ..teda co tady děláš?!" byla až moc vykolejená na to aby uplně skryla své nadšení.

,,Sem tu jen na skok ,předat ti dárek." sahal do kapsy.

,,Ale já mám narozeniny až za ...." chlapec jí ale přiložil ukazováček na rty.

,,Pššt... veveřičko moje ,tohle je dárek jen tak...za to ,že jsi." zastrčil jí pramínek zrzavých vlasů za ucho a naklonil se k ní nebezpečně blízko. Vlastně už dlouho chtěla ,aby ji políbil ,ale když to bylo tak blízko ,přišlo jí na tom něco špatně...konkrétně na něm a jeho chování něco špatně. Takhle se nikdy nechoval.

Asi kvůli tomu pocitu chyby se od něj odsunula ,,Promiň ,ale tohle ..není správné." potom co to řekla se začalo vše odehrávat až moc rychle. Blonďák ji k sobě až surově přitáhla a chtivě políbil. Snažila se odtrhnout ,ale povedlo se jí to až když ho nakopla do ...choulostivých míst. Se slzami v očích se rozběhla zpět do hradu ,který v tu chvíli představoval útočiště. Těsně před branou se ještě ohlédla na kluka ,kterému se po dlouhé době rozhodla věřit a on jí takhle zklamal. Zdálo se jí že blond -skoro až sněhové vlasy se mění na tmavé...ale připsala to tomu že jí slzy vše rozmazaly a tak jí jeho vlasy splývali s hábitem. .... kvůli naštvání ,zklamání a vnitřní prázdnotě si neuvědomila ,že onen hábit má stále přehozený přes záda ona sama.....

°°°°

,,Scorpiusi ,myslím že jsme tě s matkou doučili vše co se hodí ,aby jsi se zlepšil. Takže se dnes vrátíš do Bradavic. S ředilekou McGonnagalovou je domluvené ,že se v sedm hodin dostavíš pomocí letaxové sítě do její kanceláře." pak Draco Malfoy přistoupil k synovi a objal ho ,,Asi to působí tvrdě..."máchl rukou v obsáhlém gestu ,,tohle všechno. Ale my jen s matkou chceme ,aby si měl dobré výsledky. Máme tě rádi."

Scorpius měl radost ,otec nikdy nevyjadřoval náklonnost. Doma mu to nepřišlo tak hrozné ,vlastně kdyby tu s ním byla Char a nebo ,kdyby mu aspoň dovolili jí psát. Už se nemohl dočkat až ji zase uvidí.

Za pět minut sedm stál před krbem v přijímací místnosti v Malfoy Mannor. V sedm pět vcháázel do zmijozelské společenské místnosti. Hned jak vešel a pozdravil někdo mu vrazil pěstí. Než se vzpamatoval přistáli mu v obličeji další tři. Po pár dalších už začal vnímat útžky ,,...jak si mohl.?" ,,..ty idiote!!" ,,...teď zažiješ peklo!"

,,Lidi! Stačí!!! "zaakřičel najednou někdo.

,,Mysleli jsme že zrovna ty ,Albusi ,nebudeš na jeho straně." opáčil mu někdo z davu 'mlátičů'.

,,Taky nejsem..."řekl Al chladně ,,...ale tohle je až přiliš." prodral si cestu ke skoro zhroucenému Scorpovi ,vzal ho pod paži a odvedl do svého pokoje. Tam se posadil na postel ,naproti mladému Malfoyovi a čekal.

Scorp si otřel z koutku úst krev ,,Albusi...co sem provedl..? Teď sem se vrátil. "

,,Jseš si jistej? Nepřijel si třeba ..jen tak náhodou už včera ??"

,,Jasně že ne!!" blonďák si promnul čelo ,,U Merlina ,Pottre!! Z čeho mě obviňujou?!"

Když mu černovlásek řekl ,přesně to co se dozvěděl včera od Lott.... začal Scorp zuřit. V duchu počítal důvody ,proč tomu dotyčnému co to způsobil zpřerážet všechny kosti :
a.) vydával se za něj!! A už jenom to stačilo na Avadu
b.) ukradl si pro sebe první Charlottin polibek....
c.) líbal Char!!!!!
d.) dovoloval si na ní!
e.) VYDÁVAL SE ZA SCORPIUSE MALFOYE!! a to mu jen tak neprojde!

Po uklidnění -aspoň v minimálním množství- chtěl jít vše vysvětlit své rudovlásce ,ale kvůli Albusovu ujištění že teď nechce vidět nikoho kromně Rose a Albuse samotného ,musel zůstat s tichým protestem v pokoji.