Charlotte Weasley (HP FF)

Chystání...

    Char nejdřív aspoň dvě hodiny plakala v komoře na košťata, ve které se zamkla a zabezpečila ji silenciem. Pak se oklepala, nejspíš potřebovala alespoň jednou vypustit emoce na povrch, rychle proběhla kuchyní, kde si vyprosila od skřítků kousek jablečného koláče, který snědla než doklopýtala k Dominique do pokuje.

    ,,U Merlina, Lottie! Co se ti u Snapova pláště stalo?!" začala Dom drtit v objetí svou sestřenku hned, jakmile si všimla, že má zarudlé oči.

    ,,Na nic se prosím neptej." jakmile to řekla odbily hodiny na astronomické věži půl šestou. ,,Máš ani ne hodinu a půl na to, aby jsi se udělala dokonalou a potom pomohla mně, nebýt tak nemožná." Charlie se usmála. ,,Tak jdeme na to."

    Dom zavrtěla hlavou ,,Nevím, jestli mě začínáš děsit, nebo ne.." pak se pro sebe usmála ,,Tak jo, dojdi si do pokoje pro šaty, já se zatím převléknu."

     Netrvalo ani dvě minuty a Char byla zpět i s krabicí, stále ukrývající její oblečení na večer. Jakmile vrazila do pokoje, Dominique se už prohlížela v zrdcadle. Stála tam jako princezna, ve svých bleděmodrých šatech dlouhých až na zem, s rozparkem k levému koleni a bez jakýchkoli rukávů ,,Lottie? Pamatuješ si to kouzlo proti sklouzávání šatů? Jinak sem totiž v háji.... " řekla Dom a nervózně si povytáhla živůtek výš.

    Char se usmála a mávla hůlkou ,,Nemáš zač... Strašně ti to sluší. Vím, že sem se v posledí době o tebe, vlastně o nikoho moc nezajímala, ale s kým vlastně jdeš? S tím Jackem z mrzimoru?"

    Dom zčervenala při vzpomínce jak se chovala v Prasinkách ,,Chtěla jsem s ním jít, ale nepozval mě, takže jsem si myslela, že půjdu sama - stejně jako Melnie a Britany ...ale nakonec mě pozval Lorcan."

    ,,Tak to se musíme postarat, aby ti to co nejvíc slušelo. Proč tu vlastně není Lili?"

    ,,Nakonec se připravuje ve svém pokoji s Britany, tak když jsou spolubydlící tak to i celkem chápu." konstatovala Domi a sedla si na židli. Charlie ji začala česat a po skoro čtyřiceti minutách, vytvořila na sestřenčině hlavě dokonalý drdol, ze kterého splývalo několik pramínků. ,,Lottie, to je nádherný." chtěla se na Lott vrhnout v děkovném gestu, ale ta ji napřaženou rukou zastavila, Dom pokývala hlavou v pochopení, že by se tím všechno mohlo zničit ,,Já se zatím nalíčím, zajdi se převléknout do koupelny. A jestě jednou děkuju."

    Charlotte se podařilo vsoukat do šatů v rekordním čase, ale nějak nebyla schopná vyjít z koupelny. Ve chvíli, kdy doplakala u košťat si slíbila, že dneska večer Scorpiusovi všechno vynahradí, že aspoň jednou by mohla ze svého života vyhodit zábrany a minimálně mu poskytnout pocit, že byl vždycky její láska - dřív platonická, a to že se bojí co se stane až se platonie změní ve skutečný -fyzický- vztah musí dneska zapomenout.

    Pořád jen stála před maličkatým zrdcadlem, visejícím nad umyvadlem. A snažila se z výrazu té nevysoké, pihovaté zrzky zjistit, čeho všeho bude shopná, až uvidí blonďáka.

   ,,Lottie? Nevím co tam tak dlouho děláš, ale máme už jen dvacet minut! Tak už pojď. Navíc strašně moc chci vidět ty tvoje šaty, protože z těch Prasinek si pamatuju jen ty kraviny co jsem dělala U Tří košťat, jinak mám okno, což je zvláštní a divný."

    Char vyšla a naskytl se jí poled na Dom, které nejen že si stihla udělat linky, světloulince modré stíny a zvíraznila si nějak pusu, ale i si zváldla vybrat náhrdelník se safírovým přívěskem ve tvaru vážky.

      ,,Trašně ti to sluší." vyhrlky obě sestřenice najednou. A společně se tomu také zasmály.

     ,,Tak se podíváme, co se dá udělat s tvými vlasy, Lottie." Char si tedy sedla na židly a odevzdaně dovolila Dom, aby s tím jejím vrabčím hnízdem něco zkusila udělat. Raději zavřela oči, pro pocit, že změna pak bude působit veličeji, když se n asebe podívá až když už bude Dominique hotová.

     ,,Lottie, už se můžeš kouknout, myslím, že se mi to povedlo. Jsi moje mistrovské dílo." zasmála se Dom a Charlie začala otevírat oči v očekávání nečeho strašného nebo aspoň děsivého. Jakmile se ale uviděla nestačila valit bulvy.Nehledě na geny, které měla sestřenka vedle ní, pro dnešní večer vypadala ona - Charlotte Mia Weasleyová - jako víla.

     ,,Jak si to dokázala?"

     ,,Tajemství. A navíc chci, aby si z tebe Scorp sedl na zadek, nebo při nejmenším aspoň oněměl... Představ si to, ten Scorpius Malfoy, co je pro spoustu lidí jako ledovec co si vždycky dokáže zachovat chladnou hlavu, ztratí řeč a bude to díky mně, teda tobě.... Ale na tom jak vypadáš nesu podíl i já " začala snít Dominique , ale v hlavě druhé rudovlásky se rozezněl gong. Jen jediná zmínka jeho jména v ní začala vyvolávat pochyby o tom jestli se rozhodla správně a jestli to zvládne tak jak si naplálovala.

     ,,Co se děje, Lottie? Už jen boty a sejdeme dolů do společenky... No a pak pak bude podle mě už za pět sedum a bude čas... "

    ,,Dobře...to mi připomíná, že pro boty musím do své ložnice..."

    ,,Ani krok, znám tě až moc dobře, Lottie, takže vím, že kdyby si teď odešla, tak dneska večer už nevylezeš z pokoje a to by vůči Scorpiucovi rozhodně nebylo fér." konstatovala holou pravdu Dom. Sáhla po hůlce, kterou si předtím položila na postel ,,Accio Lottininy boty." a po chvilince, opravdu oknem přiletěly jednoduché černé balerínky. ,,Jestli chceš, mohla bych ti půjčit nějaké vyšší, nebo třeba zelené..." začala Dom, jakmile zkritizovala Charliin výběr pohledem.

      ,,Ne, jsem si jistá že ne. Děkuji ti za nabídku, ale víš mic dobře, že kdyby to bylo na mě, tak jdu v botaskách, takže si vážně nic vyššího než jsou tyhle boty nevezmu."

      ,,Dobře no."zavrtěla poraženecky hlavou Dom a sama si nazula bílé sandálky na vysokém jehlovém podpatku. Za normálních podmínek je jen o pět centimetrů vyšší než Charlotte, ale když se teď postavila vedle sestřenky, tak ji převyšovala o dobrou polovinu hlavy.
,,Tak, připravena jít ukázat světu, že nejhezčí holky jsou z Weasley klanu?" zasmála se Dom.

     Char jen lechce protočila očima, ale přikývla.  Už už chtěla vyjít ven, když ji Dom odchytla a zavěsila se do ní.

      Společně pak spolu sešly schody do společenky, kde se zrovna shomáždila většina nebelvíru, ať už se chystala na ples, nebo to byly mladší ročníky, které toužebně okukovaly starší, jak dívky v krásných šatech tak chlapce, kteří se dívek galantně ujímali.
Několik kluků opouštělo nebelvírskou věž, aby vyzvedli partnerky z jiných kolejí a několik holek pokukovalo po hodinách nad krbem - jestli už je čas vyjít před Baculatou Dámu, kde snad už budou jejich partneři, ale žádná tam nechtěla být dřív než doprovod, takže se všechny raději chvilinku zpozdí.

       ,,Lottie, takže nebudu si hrát na starší sestru nebo dokonce mamku, ale přeci jenom..... koukej si to pořádně užít a hlavně..." drtila Dom sestřenku v objetí ,,...hlavně nebuď nervózní."

       ,,Děkuju, taky si to užij."

A pak už obě zrzky zmizely v obraze.