V. Kapitola

154 8 1
                                    

Už jsme spolu 3 měsíce. Naštěstí už nemáme další problémy nebo hádky. Jdu si z práce. Vystoupím z výtahu. A když jdu kolem Yoshakovych dveří, tak se otevřeli a někdo mě zatáhl do vnitř.
"Ááá...co se děje? " Neviděl jsem obličej, ale ucítil jsem jeho vůní. Přitlačil mě na zeď a políbil mě. Pochvíli jsme se od sebe oddálili.
"To ses nemohl tak dočkat? " Yoshiaky se na me usmál.
"To víš, že jo." Přimáčkl se na mě svým tělem. Sklonil se k mímu krku a jemně skousl a pak vsál mou kůži. Zalapal jsem po dechu. Odtáhl se a znovu mě políbil.
"Mám pro tebe dárek."
"A co pro mě máš." Vzal mi ruku a táhl mě do obyváku. Koukal jsem kolem sebe a nevšiml jaem si, že zastavil a vrazil jsem do něj.
"Ehm...promiň..."
"To nic. Na tady máš." Podal mi krabičku. Váhavě jsem ji vzal a otevřel. Byl v ní klíč.
"Chtěl jsem se tě zeptat jestli by ses ke mně nastěhoval." Koukal jsem na něj s otevřevou pusou.
"Pochopim pokud řekneš ne."
"Ne, tak ti neni. Jen si mě zaskočil. Ale nebudu ti tady překážet?"
"Ne nebudeš. Vždyť domů chodíš pozdě a já pracuju dopoledne a odpoledne. Takže mi tu vůbec nebudeš vadit. A navíc, když tě budu mít u sebe tak se budu moct vís soustřesid."
"Opravdu? Tak jo."
"Děkuju. Kolik máš věcí? Abychom se sem vešli."
"Neboj moc ne. A kdy chceš začít se stěhováním?"
"No klidně hned."
"Vždyť je po půlnici."
"Dobrá. Tak zítra, ale dnes bys tady mohl už přespat ne?"
"No to nemohl. Jsem unavenej."
"Já tě nechám vyspat."
"Tak jo."
"A můžu tě ještě políbit." Kývl jsem. Yoshiaky se ke mně naklonil a jemně mě políbil. Pomalu začal polibek prohlubovat. Přitáhl si mě k sobě. Zajel mi rukou pod triko. Přirazil mě na zeď a přemístil svou ruku na můj rozkrok.

"Ahhhhh..." Když jsem zasténál tak přestal. Odtrhl se ode mě a škodolibě se na mě usmál.

"Nepotřebuješ nějaké věci?"

"Co-co?"

"Chceš přece spát nebo ne?"

"Jo, chci. Tak já si dojdu pro ty věci." Šel jsem k sobě do bytu. Zabouchl jsem dveře a koukl jsem na svůj rozkrok. Kruci. To udělal schválně. Přišel jsem k němu zpět a byl u počítače. Pracoval, teda myslel jsem si to.

"Promiň, nechci tě rušit."

"Ty mě nerušíš."

"Dojdu si do koupelny. Tak abys o tom věděl."

"Dobře." Vzal si věci a šel do koupelny. Osprchoval jsem se a když jsem vyšel z koupelny uviděl jsem Yoshiakyho jak spí před počítačem. Musel jsem se usmát. Byl tak roztomilej. Našel jsem deku a přikryl jsem ho. Byl jsem skloněný nad jeho hlavou. Měl pootevřený ústa. Nemohl jsem odolat a jemně ho políbil. Jemně jsem se otřel o jeho rty. Jemně jsem vsál jeho dolní ret. Odtáhl jsem se a už jsem se odvracel, když mě chytl za ruku. Přitáhl si mě na sebe. Dokonce stihl nadzvednout i deku, takže jsem na něm ležel a byl jsem v teplu.

"Ty nespíš?"

"No, teď jsem se probudil, když mě někdo tak krásně a jemně políbil."

"Promiň. Já nemohl odolat."

"No, to nic." Obejmul mě a položil si z pět hlavu na polštář. Ještě chvíli jsme si povídali. Až jsem si všiml, že Yoshiaky usnul. Chtěl jsem se zvednou a jít do postele, ale nešlo mi to. Držel mě opravdu pevně. Tak jsem si položil hlavu na jeho hrudník a zanedlouho jsem usnul.

*****

Když jsem se probudil Kyo mi ležel na hrudníku. Vypadal tak roztomile. Měl krásně rozcuchaný vlasy. Naklonil jsem se k němu a dal mu polibek na čelo. Trochu se zatřásl. Zatajil jsem dech. Naštěstí se neprobudil. Usmál jsem se a dál jsem ho pozoroval. To je snad naše první společná noc bez sexu. Ale vůbec mi to nevadí. Jak tak přemýšlím, tak jsem si ani nevšiml, že se Kyo probudil a kouká na mě.

"Dobré ráno..."

"Dobré ráno, miláčku." A dal jsem mu pusu na nos. Vlastně podlouhý době se cítím spokojený a šťasný. Jsem moc rád, že jsem šel s Yoshiakym na tu vernýsáž.

"Tak co si dáme ke snídaní?"

"To co chceš ty. Mě je to celkem jedno."

"Hmmmmm. Tak udělám omeletu."

"Mňam. Tak na tu se už těšim." A mile jsem se usmál.

"Hmmm miláčku já taky, ale musíš mě pustit."

"Hahahaha....musim?"

"No pokuď chceš tu omeletu. Tak jo." A normálně na mě vyplázl jazyk. No tak tohle je poprví co vidim něco takovýho, že by Yoshiaky udělal.

"Koukám, že mě budeš pořád něčim překvapovat. Viď?"

"No to jo. Ale to je tebou. Já bych jinak měl svůj pokerový výraz."

"No tak to už jsem naštěstí změnil. Jsem rád, že jsem nakonec šel s tebou na tu výstavu."

"No to já taky. A jsem rád potom i za tu noc." A usmál se.

"Tak teda pustíš mě?"

"Jo. Promiň. Když ty si tak dobrej polštář."

"Já vím, ale já mám docela hlad. Nechtěl bych tě tady sníst."

"Hmmmm tak to jo. A nemůžu ti pomoc?"

"Mno to bys mohl." Tak jsem se zvedl a šel za Yoshiakym do kuchyně. Měl opravdu krásnou kuchyň. Na to že je to spisovatel bestcelerů, tak se o svou kuchyň stará pěkně. Sedl jsem si na židličku a koukal jak Yoshiaky vyndavá pánev a potom z lednice vajíčka a šunku. Pochvíli když už to Yoshiaky má na pávy se na mě podíval.

"Neřiakl jsi, že mi pomůžeš?"

"Mno, když já se ti tu nechtěl plíct. Ty se v tý kuchyňi pohybuješ tak ladně."

"Ty počkej. Já ti dám ladně." Odešel od sporáku a přešel ke mně. Chytl mě za ramena a otočil si mě k sobě. Škodolibě jsem se usmál a čekal, co bude dělat. Nahnul se ke mně a jemně se otřel svými rty o ty moje. Opravdu jen jemně. Už se odtahoval, když jsem se rozhodl a přitáhl si ho zpět. Toužil jsem po jeho rtech. Opravdu moc. Dravě jsem ho políbil. Yoshiaky se hned přidal, až teď mi došlo, že o tohle mu celou dobu šlo, abych projevil trochu iniciativu. Když jsme se od sebe odtáhli. Tak jsem uviděl Yoshiakův úsměv.

"Nechceš se jít osprchovat?"

"Ale co naše snídaně?"

"Ta aspoň zatím vystydne. Tak pojď."

"Tak jo." Šli jsme oba spolu do koupelny. Jen co jsem zavřel dveře a otočil se k Yoshiakymu, tak jsme pocítil zeď. Sikl jsem bolestí, protože to vážně bolelo, nebylo to nic jemnýho. Yoshiaky se usmál a jemně mě políbil. Líbali jsme se dokud nám nedošel kyslík. Rád jsem se sním líbal. Rukou mi zajel pod tričko a začal mi s ní přejíždět po zádech. Odtáhl mě od zdi a sundal mi triko. Já jemu sundal triko taky a hned jsem svýma rukama zabloudil k jeho bradavkám, které jsem začal jemně mnout. Yoshiaky mě přitlačil na stěnu sprchovýho koutu a s jel s rty na můj krk. Tiše jsem zalapal po dechu. Yoshiaky zajel rukou na můj dost naběhlý rozkrok a jemně zmáčkl.

--------------------------
Omlouvám se za chyby/překlepy. Děkuju za vote a za to že si to čtete. :) :3

Soused Od VedleKde žijí příběhy. Začni objevovat