Lucy Forbs...

nová holka...

1.Kapitolka(Pohled Damona)

Dnes ráno jsem se vzbudil s úžasným pocitem. Včera v baru jsem potkal úžasnou dívku. Byla milá a mladá , pro mě jako dělaná . Vůbec se nebála, nehrála si na chudinku nebo na princeznu, byla svá. Velmi jsem si ji oblíbil, nemůžu se dočkat až ji znovu uvidím nebo až ji představím bráškovi a Eleně . Oba budou zuřit. Elena z toho , že už nejsem její hračka a Stefan , no.... ten si taky něco najde. Dal jsem si sprchu a jen v ručníku jsem sešel do obývacího pokoje pro bourbon. Nad vzpoínkou jak ji včera Dith obědnala jsem se pousmál. "Proč se směješ Damone? Já se na tebe nedívala..." ptala se Elena . "Klidně se podívej , není na mě nic špatného , jsme sexy." nemohl jsem si tuto poznámku odpustit. Když jsem se otočil, stál za mnou Stefík. "Co se tady děje?" Nechápavě tikal očima ze strany na stranu. "Večer k nám přijde má přítelkyně tak se pěkně oblečte a uvař něco dobrého." Oba stáli jako opaření. "Do-Do-Dobře." Vykoktal se konečně. Ještě jednou jsem se usmál a šel se obléct. Odpoledne musím ještě do nemocnice pro krevní pytlíky. Po půl hodině jsem se konečně odhodlal a napsal mé milé zprávu: Dnes večer tě zvu na večeři, pak u nás můžeš přespat. Damon. Za chvíli mi došla odpověd: Ráda poznám tvou rodinu, ale nebude tam nikdo jiný, že né? Dobře vezmu si i pižamo ;) Papa Dith. To pižamo teba určitě bude potřebovat.... Už se těším na večer, ted ale musím do té nemocnice. Nasadil jsem si bundu , vzal jsem si klíče od auta a vyrazil. Po cestě jsem uviděl Taylera jak se líbá s nějakou holkou, vypadalo to , že si to rozdají přímo na hřištli. Když se ta holka otočila, uviděl jsem naši Caroline, no tak to jsem teda nečekal..... Kecááám. Vždycky byla taková.... rozdavačná. Když jsem se podíval na hodinky bylo něco kolem paté . Rychle jsem vletěl pro sáčky, abych byl co nejdříve doma.

(pohled Stefana) Dovařil jsem a šel se převléct. Nevěděl jsem že se Damon schází s nějakou holkou, bůh ví co to zase bude za stvoření.... Najednou jsem uslyšel zvonek. Šel jsem s Elenou otevřít. Ta to nijak nehrotila, takových cour už tu Damon měl, že už to ani nepočítám. Měla na sobě uplné džíny a tičko se svetříkem , já si oblékl sváteční oblečení , stejně jako brácha. Když se otevřeli dveře, stála v nich krásná mladá dívka. Vypadala tak nevině . Ta by s Damonem nikdy nebyla , musel ji ovlivnit. Ale musím uznat , vypadala úžasně. Vypadala mnohem lépa než když Elena. Byla decentně namalovaná, měla krásné dlouhé hnědé vlasy , natočené do loken. Na sobě měla černozlaté koktejlky s velikým rozparkem, který obhaloval její úzká stehna s černými silonkami. Sáčko, už jí Damon dávno sundal. Tepre ted jsem si všiml, že má sporýšový řetízek, který ji zdobil její odhalený dekolt. Škoda, že jsem ji nepoznal dřív než Elenu.... Ne, nad čím to přemýšlím. Rychle jsem tuto myšlenku zahnal. "Tak se posadte, mi s Elenou doneseme jídlo." nabýdl jsem ji . Dívka se usmála a odpověděla milým hláskem."Děkuji, nechcete pomoc?" "Ne, to je v pořádku, jakpak se jmenujete?" Nevěděl jsem jestli ji můžu tykat. "Meredith Clark, ale říkej mi Dith. Stefane." Svůdně na mě mrkla. Damon si toho všiml a hned si ji přitáhl k sobě a políbil ji. Potom jsme se pustili do jídla . Meredith si pochutnávala. "Kdo to vařil? Je to opravdu výtečné , nic lepšího jsem nikdy nejedla." Tato poklona mě zahřála u srdce. "Děkuju , to jsem vařil já. To víš , léta praxe..." Kývla hlavou na znamení souhlasu a jedla dál. Ticho při jídle prolomila Elena. "A jak jste se s Damonem poznali? A kolik ti je?" "V baru, šla jsem zapít můj příjezd, než jsem se přijela, rok jsem cestovala a ted mi je 19 let." Tolik bych jí teda neřekl. "A už jste spolu spali?" Začal jsem se za Elenu stydět. Chtěl jsem něco říct, ale Dith zareagovala dřív. "Tak staří jsme na to oba dost, nebylo by to proti zákonu. Tohle však není tvoje věc a já se ti vážně nechci svěřovat. Vůbec se neznáme, takže promin, ale na tuto otázku neodpovím." Odpověděla velice diplomaticky. Damon hodil na Elenu ten svůj povýšený výraz a vášnivě ji políbil. Elena si odkašlala. "Tak jídlo bylo super, doufám, že ještě někdy uvaříš Stefane. Eleno ráda jsem tě poznala asi se těd budeme vídat častěji." "Dobrou noc!" rozkřikl se Damon a oba utíkali nahorů do pokoje. S Elenou jsme sklidili za stolu a šli si lehnout. Po tom dnešním trapasu jsem neměl na nic náladu. Večer jsem nemohl usnout a tak jsem šel do kuchyně. Málem mě trefil šlak, když jsem uviděl Meredith. Seděla na lince a něco pila. "Můžu se přidat? Co piješ?" Ptal jsem se. "Jenom čaj , kávu nepiju."mrkla na mě jako předtím. Nemohl jsem odolat šel jsem za ní. Najednou se otočila a potívala se mi do očí. Měl jsem sto chutí ji políbit, ale pak řekla něco, co mě asi ve snu nenapadlo."Dáš si do toho čaje i sporýš upírku?" Co ? jak může vědět ,že jsem upír? že upíři vůbec existují. "Jak o tom víš , Damon ti něco říkal?" Usmála se na mě "Neboj, ten mi nic neřekl. Chtěla jsem se ti svěřit, že to vím. Přísahej, že to nikomu neřekneš. Bude to naše tajemství, platí ??" Párkrát jsem zamrkal. "Platí. Přísahám." Letmo se otřela o mé rty. Chtěl jsem víc ale zastavila mě. "Nechci nic víc. Ty máš Elenu a já mám Damona a miluji ho. Ještě jednou, děkuju, že budeš mlčet." Rozloučila se a vyběhla nahorů za Damonem. Chvíli jsem ji pozoroval, než zabouchla dveře. Šel jsem za Elenou. Měla pravdu. Mám ji, je moje a mám ji rád. Ale Dith pro mě bude vždy velké pokušení je chytrá a krásná. Musím se však krotit...