Awwr...

4. Garáž

"Kyl, musíme si o něčem promluvit.." řekla Sher. Vykulila jsem na ní oči, upřímě mezi náma jsem se bála, že mě každou chvíli z jejich domu vyhodí.

"No takže.." prodlužovala to. "Twl dělej, už to vyklop, mám z tebe nervy" zařvala jsem. V tu chvíli jsem se zaskočila, moment já to řekla nahlas? Blbý myšlenky! Blbý!

Sher se jen zasmála a pokračovala "No ráno mě mamka probudila ať se jdu sbalit, já nevěděla co na to říct, nevěděla jsem co po mně chce..." zase se zastavila uprostřed věty. "A?" popostrčila jsem ji.

"No a pak mi řekla, že se budeme muset stěhovat, že s tebou nepočítala a myslela, že se přestěhujeme na Floridu.. Ale pak, že mám na výběr buď zůstat s tebou, nebo žít dál ten život s ní." Vykulila jsem na ní oči. "Takže se mám asi .." nedokončila jsem.

"Ne, rozhodla jsem se, že zůstanu s tebou. I přes to, že jsme se dlouho neviděly a moc se nevídaly, tak tě k srdci miluji." já se nad touto odpovědí začala smát jak debil. Ano, byla jsem rozesmátá jak beruška. Moment, když tak nad tím přemýšlím smějí se vůbec berušky? Mají vůbec pusu? Bože vím, že to s tím vůbec nesouvisí, ale teď by mě to docela zajímalo.

Z přemýšlení mě vytrhla Sher "No a mamka řekla, že nebudeme bydlet sami, jsme přece jen mladý. Tak jsme se domluvily, že se přestěhujeme obě k mému bratrovi. Pamatuješ si ho? V osmi si s ním chodila." začala se smát. "No ano pamatuju si ho na něj se nedá zapomenout" taky jsem se smála. No, někdy jsme vážně retardi.

Jen pro zajímavost, když mi bylo osm tak jsem se s Sher kamarádila hrozně moc, braly jsme se jako sestry, no a její brácha to nemohl unést tak se do nás pořád míchal, no a jednou mě na pískovišti políbil. Pokud se tomu vůbec dá říkat polibek.  Bylo nám osm, tak nás nesuďte! No a 'chodili' jsme spolu dva dny. Docela dlouhá doba no, víc jsem s ním nemohla vydržet. Mně bylo osm a jemu deset, tak to byla prostě láska na dva dny no.

"Takže se k němu přestěhujeme už dneska.." dodala po dlouhé době. "No to snad ne, já nemám nic na sebe!" zaječela jsem a udělala ten pošahanej xicht co dělají holky, když se třeba zapomněli namalovat. Sher se začala smát jak totálně pošahaná. "Hej co se mi směješ?!" zamračila jsem se na ní a bouchla jsem jí polštářem po hlavě. Ona se jen zamračila a oplatila mi to.

"No jinak mám pro tebe ještě jedno překvapení.." usmála se jak debil. "Jeeej neříkej, že jsi mi koupila pejska!" vyjekla jsem a zase tu byl ten pošahaný smích.

"No, brácha bydlí v LA, takže tam poletíme letadlem." řekla potichoučku. Já jen vykulila oči a zasekla jsem se. Ano bojím se létání a já tam prostě nepoletim!

"A-ale t-t-o n-e-e" vykoktala jsem a chytla se za hlavu. Sher se začala smát. " No nic zlato vstávej, já už mám sbaleno a ty nic balit nepořebuješ, za 30 min. nám jede letadlo" mrkla na mě a poslala mi vzdušnou pusu.

"Sheryyyyyy !!!!!!" řvala jsem na celý barák. Ta se jen smála a já pomalu vylezla z postele.

.....

Než jsme byly schopné dát věco do auta a vyjet, tak jsme měli jen 10 min. "To nestihneme, to nestihneme!" začala jsem panikařit. "Kliid Kyl, kliid!!" řekly společně a začaly se smát.

Já jim dám se mně smát! Pff.. to si odskáčou! Dala jsem si ruce na prsa a dělala uraženou."Ale snad si se nám nenaštvala" zachichotala se Sher a dloubla mě do žeber.

Já se jen zamračila a nastoupila do auta. Jeli jsme asi dvě minuty. No Sheriina mamka jezdí jak sebevrah. Celou cestu jsem řvala 'Já chci ještě žít'. Jistě že obě ze mě měli hroznou srandu.

....

Když jsme dojeli na letiště, tak jsme s Sher popadly kufry. Rychle jsme vyrazily. "A buďte na sebe opatrné." zařvala na nás Sheriina mamka. My jí jen zamávaly a běžely jsme přes celé letiště až k našemu letadlu.

Měli jsme kliku. Jen jsme dosedli, tak letuška hlásila, že se bude za chvilku vzlétat.

Chytla jsem se sedačky a zaryla do ní nehty.

"Klid Kylie, je to jen vlétnutí, hlavně nepřestávej dýchat, nádech výdech" opakovala Sher pořád dokola. Konečně jsme vzlétli. Já se jen na Sher otočila a v tu chvíli jsem myslela, že ji zabiju.

Ona si to tam povídala s nějakýma klukama a já tu trpím v mukách! "Ehm.. Ehm.." pokašlala jsem a Sher se na mě konečně podívala. Já se na ní jen zamračila.

Celou cestu v letadle jsem poslouchala písničky a Sher si povídala s těma klukama. Když jsme přistáli konečně jsem si oddechla a vylítla z letadla.

"Tak vidíš, jak si to zvládla." řekla Sher, když jsme vycházely z letadla. Ironicky jsem se na ní usmála a šla k východu.

"Taxi!" ječela Sher a ukazovala. Nikdo jí, ale nehodlal zastavit. "Bože, uhni zlato." usmála jsem se a vlítla jsem před první taxi co jsem viděla.

Myslíte si, že jsem sebevrah? Tak to se mýlíte, kdyby jsem tam neskočila nikdo by nám nezastavil. I když ten taxík zastavli pár centimetrů od mých nohou.

"Slečno, jste magor?!" zařval na mě ten texikář.

"Ano, jsem magor." zařvala jsem já, zatím co Sher dala naše tašky do kufru.

"Twl jsi blázen, ale zase je pravda, že by jsme se dostaly k bratrovi až bůh ví kdy" šeptla mi a uchechtla se. "Já vím, že jsem blázen to mi nemusíš říkat jednou." ušklíbla jsem se a opřela si hlavu o okénko.

Asi po hodině nám zastavil u celkem obřího domu. Vylezly jsme z taxi, vzaly jsme si tašky a šly jsme dovnitř. Deset minut jsme zvonily. Už nás to přestalo bavit a najednou jsme uslyšeli něco drnčet z garáže.

Byla to metalová hudba a abych pravdu řekla byla docela krutá. Sher se naštvala a začala kopat do dveří od garáže.

"Co to je za idiota!!" řekl někdo uvnitř.

"Já ti dám idiota, že ti budou trenky malý!" zařvala Sher.

"To tu někdo dneska čeká návštěvu?" zeptal se další hlas.

"Kurwa brácha, otevři jinak ti to tu rozkopu!!" podle Sheriinýho výrazu vypadala, že za chvilku začne řvát.

"Kéž by návštěvu..." to řekl podle hlasu Jacke (Sheriin bratr)

"A dost pusť mě k tomu." zařvala jsem na Sher a začala jsem kopat taky do dveří od garáže.

"Okey, takhle to asi nepůjde" řekla jsem si a přestala jsem. "Jacku jestli neotevřeš hned nebudeš mít, to co máš tolik rád." uchechtla jsem se.

"A kurwa to snad ne ona tu není jen moje sestra, ale i vyděračka Kylie" pak se začali dveře pomalu otvírat...