Záblesky Minulosti

Kapitola sedmá

Takže už zase jo?" to byla má poslední myšlenka, než jsem upadla do modrých mdlob.
A kam se podíváme teď? Já chci na Kos!
To asi nepůjde. Jde se totiž do Troje, ozval se mi v ten hlavě hlas.
Ahh. To se mi nechce, řekla jsem jako pětileté dítě. Ale na to už mi nepřišla žádná odezva.

Ocitla jsem se v noci, na hradbách, již zmiňované Troje. Kolem mě bylo šum, ale najednou jsem uslyšela kroky. Schovala jsem se za nějaké sudy a vyčkávala.
Podle dupotu jsem poznala, že se jedná o jednu osobu. Byl to muž, nejspíše hlídka. Prošel kolem mě a ani si mě nevšimnul. Koukla jsem se na své tělo, které bylo momentálně poloprůsvitné.
Takže jako divák. Jasně.
V celé Tróji to bylo jako v úlu. Jedni poletovali sem, druzí tam. Všude byl velký shon a nikdo nepostál na jednom místě.

Venku za hradbami se chystal boj. Bojovníci vyměřili arénu a přichytali dýni a kotlík, jako znak Hekaté. Bohyně noci a královně kouzel. To mi vysvětlovala Elys jako tradice při souboji. V momentě jsem se ocitla u arény mezi 'diváky' a sledovala protivníky. Chvíli se mi zdálo, že mám halucinace, a tak jsem si protřela oči.
Ne. Nezdá se mi to.
V aréně totiž stál Matt a proti němu Tyler.
Z obecenstva jsem slyšela skandování dvou jmen. Z místa blíže k Tróje jsem slyšela Paris! Paris! a z druhé strany jsem slyšela Aeneas! Aeneas![čti: Íjenes]

Porozhlédla jsem se po celém obecenstvu a uviděla dívku v dlouhém bílém prostěradle, které bylo ozdobně zavázáno a měla různě zapletené vlasy.Chitón. Došlo mi, protože mě o tom sálodlouze poučova Elys.
Zmiňovaná dívka ke mě byla zády takže jsem jí neviděla do obličeje. V tom se dívka otočila a mě se v údivu podlonila kolena, takže jsem se válela na zaprášené zemi.
To-to-to jsem j-já!
Ano Lydie, ozvalo se mi v hlavě. No když je tu Matty a Tyler tak proč né já, že?

Oběť pro Hekaté zmizela a bojovníci začali své údery. Vypadali jako kdyby tančili. Rány padaly s takovou přesností a silou, že jsem se nestačila divit. Na druhé straně jsem zaregistrovala pohyb. V tom do arény vtrhla zahalená postava s nožem a zaútočila na Matta. Tyler však stačil útok odrazit a jedním pohybem muže odzbrojit. Strhl mu kápi a zakřičel vzteky ,,Menelaosi?! Proč jsi zasáhl?"
,,Nešlo se dívat jak si s ním hraješ," řekl a pokývl směrem k Mattovi.
,,Musí zemřít oplátkou za to, že mi ukradl ženu!" vykřikl a znovu sе vrhnul na Matta.
Tyler ho však jedním pohybem uzemnil a srazil k zemi. Pak přišel k němu zastavil se těsně u jeho obličeje a pronesl ,,S bláznem po boku válčit nebudu." Odplivl si jako když mě poznal ve sklepě a rozešel se směrem k Mattovi poklekl a zeptal se ,,Příjmeš mě a mé dardany do Tróje Paride synu Priamův?"
Pro ně byla čestnost asi hodně, pomyslela jsem si.
Matt naoko přamýšlel a pak se zatvářil jako bůh pomsty.
,,Vítej u trójanů," odpověděl načež se rozesmál nad svým divadýlkem a bratrsky ho zvednul ze země.
No jo, já věděla, že je cáklej, pomyslela jsem si a uchechtla jsem se.
Okolo mě se znovu utvořila modrá záře a já se začala probouzet.

,,Je vzhůru!" to bylo první co jsem uslyšela.
,,Mathew Callume Parkere! Okamžitě sem naklusej s vodou a pořádně se o ni postarej," začala rozkazovat Elys a já se nepatrně usmála.
,,Fajn a co jako budeš dělat ty diktátore?" prsknul na ní Matt.
,,Jdu jí pro jídlo. Tak makej," řekla už mírněji Elys a jak odcházela tak řekla ,,A zkus si mi ještě někdy říct diktátore."

Když jsme byli v pokoji jen já a Matt tak jsem se posadila a prostě jsem si musela rýpnout.
,,Tak Callum jo?"
,,Hele jméno si nevybereš. Když už o tom tak mluvíme jaké je tvoje druhé jméno?"
A sakra! Tak tohle jsem nedomyslela.
,,Mmm...No...Víš," začala jsem, ale Matty se jen zasmál.
,,Tak už se vymáčkni," řekl a já jsem kývla na souhlas.
,,Ann," zašeptala jsem tak potichu, že by to normální člověk neslyšel. Při vší smůle Matty není člověk a moc dobře mě slyšel.
,,Co? Co prosím? Zopakuj to."
No to si ze mě děla srandu?! Jak jinak.
,,Moje druhé jméno je Ann!" vykřikla jsem na něj a on se zasmál.
,,To jde. Já jsem Matthew Callum Parker. Těší mě." řekl a natáhnul ke mě ruku.
,,Lydia Ann Rose Pierse. Také mě těší" řekla jsem a potřásla jsem si s ním rukou.
,,Počkat ty máš tři jména?"
,,Jo mám. Dvě křestní a jedno křtěný. To je fuk. je to složitý," řekla jsem a ledabyle jsem to odmávla rukou.
,,Aha."

,,Co aha? No to je jedno, tady nesu polívku. Dáš si?" přiběhla Elys.
,,Jo ráda a jaká je?" zeptala jsem se se zájmem.
,,Rajská. Jíš ji?" řekla Elys trochu s obavami v hlase.
,,Tu miluju, jak to víš? Jo jasně věštkyně," řekla jsem a radši jsem se pustila do jídla a po chvilce přišel Alex. Když jsem dojedla tak jsem podala talíř Elys, jelikož jsem nebyla schopná se postavit na vlastní nohy

,,No, tak co jsi viděla?" začal Alex a já si poposedla pohodlněji.
Tak tohle bude dlouhý večer.

,,...no a pak Matt zvednul Tylera ze země a já jsem se probrala," vylíčila jsem jim svou cestu do minulosti.
,,Tak proto jsme si s ním tolik rozuměli," poznamenal Alex.
,,No já ho jdu zkontrolovat," řekl Matt a odešel.
Najednou jsme slyšeli strašné nadávání a řev. Okamžitě se vymrštili ze židlí.
Já jsem se mohla konečně postavit a běžela jsem za nimi. No nene. On fakt zdrhnul! Koukla jsem se do 'cely', která byla momentálně prázdná. Pak se něco pohnulo a vynořila se ze stínu dívka. To je ta střelkyně!
,,Co tady dělá?" zeptala jsem se Elys a ta odpověděla ,,Chytli jsme ji když jsi byla v minulosti."
,,A kde je teda Tyler?"
,,V další cele, teda pokud tam teda stále je,"
Ono jich je víc?!

Přiběhli jsme tam, no takhle, Elys běžela já jsem dobelhala.
,,Tak co utekl?" zeptala jsem se vyděšeně. Všichni jsme na něj koukali jak na zázrak a on se zasmál.
,,Ne jenom jsem si polil tričko."

Všichni jsme na něj koukali pohledem 'dáme ti tři vteřiny a pak tě za paty pověsíme do tunelu a tvé vlasy spálíme v obřadním ohni'. Matt se nervózně usmál a začal pomalu couvat.
,,Klid, jen klid. Vždyť se nic nestalo ne?"
,,Zatím Matte, zatím," řekla jsem a pak jsem zakřičela ,,Na něj!! A zlechtat ho až se počůrá." a začala hra na tři kočky a jednu myš. Různě jsme pobíhali po domě až jsme ho dopadli a pořádně ho zlechtali.

(Nahoře Lydia)