Záblesky Minulosti

Kapitola první

,,Musíme se stěhovat? Vždyť je to tady dobrý a navíc si myslím, že to povýšení nepotřebujeme, " přemlouvala Lydia tátu. Bohužel, když se taťka rozhodne nehne s ním ani Batman.
,,Lyd, na Rhodosu se ti bude líbit. Je tam sluníčko i v zimě. Sice jen osmnáct stupňů, ale je," konstatoval táta.
,,Co nejdřív to zkusit ještě pár dní tady a pak se případně přestěhovat?"
Otec si stál za svým, ale já jsem se nehodlala vzdát.
,,Ne. Ještě ne" říkala jsem si v duchu.
,,Mám tady kamarády a dobrou školu. Co když mě tam nebudou mít rádi?"
,,To zvládneš neboj," tak Teď jsem doopravdy prohrála.

...

Je sobota ráno a já se pustila do balení věcí. Moje fenka Amy se radši zdekovala pryč a já se jí ani nedivím.
,,Tak čím začít?" přemýšlela jsem nahlas.
Najednou se z vedlejšího pokoje ozval táta ,,Zkus začít drobnostma,"
,,Dík," houkla jsem na něj nazpátek.
Mezitím co jsem si balila věci jsem přemýšlela jak svoje stěhování řeknu svojí nejlepší kámošce Michelle.

...

Bylo pět hodin ráno a já měla konečně sbalený pokoj. Nechala jsem si jen nějaké oblečení a nutné věci jako například nabíječku a hygienu. ,,Ještě sbalit zbytek baráku," zamručela jsem si pro sebe. ,,Neboj ve dvou to půjde líp," usmál se na mě táta. Neubránila jsem se úsměvu. ,,Tak já jdu konečně spát dobré ráno," Táta se uchechtnul a já jsem odešla hibernovat aspoň na sto let.

V neděli v poledne jsem vstala a šla jsem dolů na oběd. Tenhle týden měl službu v kuchyni táta. A tak jsem se jen mohla těšit na bramboráky.
,,Mmm tady to voní. A co bude zítra k obědu?" zeptala jsem se jen tak
,,Bramboráky," odpověděl táta jednoduše.
,,A pak?" nenechala jsem se odbýt.
,,Bramboráky," odpověděl trošku zaraženě a pak mu došlo kam tím mířím.
,,A nechceš se konečně naučit třeba špagety?" zeptala jsem se trošku otráveně.
,,Ne. Mě stačí tohle a jestli se ti to nelíbí můžeš si vzít moji službu," řekl s nadějí že bych ho ušetřila vaření.
,,To je dobrý. Já mám bramboráky ráda," a dál jsem jedla. Táta se vrátil do kuchyně a něco si brblal.

...

A je tu pondělí. ,,Moje hrůzné pondělí" pomyslela jsem si, protože dnes musím Michelle říct, že se stěhuju na Rhodos. Abychom si spolu užily zbylý čas než v sobotu odletím. Z přemýšlení mě zrovna vytrhla Michelle.
,,Ahoj Lydi [čti: Lydy]," zahulákala přes celou školu. Prorážela si ke mě cestu mezi spolužáky a já jsem polkla knedlík v krku.
,,Ahoj Miško," řekla jsem její milovanou přezdívkou, kterou jsem jí říkala jen já. A je to tady, řekla jsem si a rychle jsem na ní vychrlila
,,Musím s tebou mluvit," řekla jsem. Miška se na mě tázavě podívala, jen pokrčila rameny a přikývla.
,,Ale až potom," řekla a začala povídat jak se měla o víkendu, ale stihla mluvit jen chvilku, protože do třídy vešla profesorka češtiny.
,,Takže třído dneska si probereme řeckou mytologii. Ví někdo kdo to byl rek?" zeptala se a já vymrštila svou ruku vzhůru jelikož mě řecká mytologie baví.
,,Co třeba Tanya?" Tanya byla nejhorší holka na škole. Všechny urážela a ke všemu byla neskutečně hloupá.
,, Komisař Rex?" zeptala se znuděně a dál se věnovala svým nehtům.
,,Bohužel špatně Tanyo. Ano Lydie?" zeptala se mě.
No konečně. Už mě začala bolet ruka, pomyslela jsem si a lehce se uculila.
,,Rek byl hrdina" odpověděla jsem sebejistě.
,,Máš pravdu Lennie. Píšu ti plus." prohlásila a já jen slyšela jak mi Miška šeptá ,,Šprtko!" otočila jsem k ní hlavu a z legrace na ni vyplázla jazyk. Hned popadla učebnici a přetáhla mě s ní po hlavě. To jsem si nenechala jen tak líbit a ihned začala učebnicová válka.
,,Děvčata nechte toho." napomenula nás profesorka. A já jen zrudla jako rak. Zbytek hodiny jsem byla v klidu a když zazvonilo stáhl se mi žaludek. Otočila jsem se k Mišce.
,,Budu se stěhovat na Rhodos." vyhrkla jsem. Čekala jsem na Michellinu reakci.
,,Wow," povzdechla si. To je všechno co mi na to řekne? Čekala jsem něco horšího.
,,Snažila jsem se tátu ukecat, ale nešlo to. Omlouvám se," špitla jsem jejím směrem.
,,Ty za nic nemůžeš. Tak si nebudeme kazit ty dny co nám zbyly. Kdy odlítáte?" poznamenala něžně.
,,Za pár dní."
,,Tak to musíme pořádně zapařit ne?" zasmála se a já věděla, že se o ni jako vždy mohu opřít.

(Zazvonilo na hodinu)

Učitelka přišla do třídy a hned začala svůj výklad. ,,Otevřete si sešity, napište si nadpis a číslo hodiny. Služba mi nahlásí kdo chybí. Tak a koho si vezmeme k tabuli? Co třeba Lakeová?" Michelle se zvedla a šla k tabuli bylo vidět, že to umí a doufá v jedničku. Učitelka ji zkoušela a já si vše psala, zatímco jsem byla duchem nepřítomná. Jen tak jsem koukala z okna a hrála si s náramkem na své ruce. Najednou mi na lavici přiletěl papírek.

Ahoj Lennie, půjdem po škole do pizzerky?
A.

Začala jsem psát odpověď Andymu a začala jsem přemýšlet kdy mu řeknu o stěhování.

Ahoj. Po hodině přijď na chodbu.
L.

Hodina se vlekla šnečím tempem a já měla hlavu jak pátrací balon. Vůbec jsem si nevěděla rady co mu řeknu. Zničehonic začalo zvonit a já překvapením nadskočila. Sbalila jsem si věci a vyšla ze třídy. Sedla jsem si na okno a pozorovala déšť. Andy přišel hned za mnou a já mu uvolnila místo v okně. Mlčky jsme na sebe koukali. Už-už jsem se odvážila to vyslovit, ale najednou se ozvalo
,,V okně se nesedí. Buďte tak laskavi a sedněte si na lavičku," houkla na nás stará McBurnsová,
Andy už to nechtěl dál protahovat a rovnou se zeptal: ,,Tak co se děje?"
,,Stěhuju se na Rhodos." Bože! Kolikrát ještě tuhle větu dneska řeknu!
,,To nic, zlato. Nějak to vymyslíme. Co třeba, že bychom si přes rok skypovali a na prázdniny bych přijel?" řekl a já na něj vykulila oči a hned se mu vrhla do náruče.
,,To myslíš vážně? To by bylo úžasný!!" vykřikla jsem až se po nás všechny profesorky otáčely a mračily se.
,,Takže dneska pizza? A co kdybych pozval Michelle s Benem?" navrhnul. Já jsem ho začal štípat a ujišťovat se, že opravdu existuje. Začal se smát a uhýbat mi.
,,Jo dobrý. Fakt existuješ. Takže po škole?" Přikývnul a šli jsme do třídy.

Jen tak mimochodem Ben je Mišky kluk. Je vysoký, hnědovlasý a s Andym hraje lakros. Jsem ráda, že Michelle našla tak hodného kluka. Moc jim to spolu sluší.

Po škole jsem šli na pizzu, kde jsme si to hodně užily. Vzpomínali jsme co jsme kde vyvedli a jaké průsery jsme dohromady měli.

Došla jsem domů kde jsem vyčerpáním padla na postel a spala.

(Nahoře Michelle)