The Last Hope {DOKONČENO}

Kapitola 7.

,,Já mám dceru?" Zakymácel se Derek a opřel se o zeď aby nespadl. Všichni odešli za Kate ale zahlédla jsem Maliu s otevřenou pusou a slzami v očích. ,,Ty- jsi" zakroutila hlavou jakoby se vzpamatovala a odběhla za ostatníma...

Zůstala jsem stát venku vedle lavičky na které ležel Stiles. Konečně se probral. S úlevou jsem si k němu sedla a objala ho ,,Díky bohu. Kdyby jsi se probudil později, nevím jestli bych snesla to s tím že jsem Derekova dcera a-" ,,Počkat cože?! Ty jsi dcera Dereka? Toho Dereka?!" ,,Jo". Vypadal dost paf. Co je na tom tak děsivýho? Celý život jsem plavala v jednom velkém hrnci lži. Jsem ráda že alespoň po skoro 16 letech konečně poznávám svýho tátu- i když jsem ho ještě neměla šanci pořádně poznat...

Scott mě vzal za ruku ,,Hele- bude to dobrý Stello- je těžký si ze začátku zvyknout ale půjde to." Usmála jsem se na něj. I Scott byl fakt hodnej kluk. A Isaac taky. Otočila jsem se na Dereka ,,No, tati- ráda tě konečně poznávám." To už přijelo auto Argentů. ,,Jsi napůl Haleová. Nezapomeň na to" očima přejel po autu. Nastoupila jsem a spolu s vozem zmizela ve stínech mohutných stromů...

Nemůžu tomu uvěřit- jsem Argentová A Haleová? To jméno je mi povědomé. Lydia řekla že ve mě vidí něco mocného. Chci vědět co. Lehla jsem si a zavřela oči. Zdál se mi sen a tam byla--- ,,ALLISON!!!" Zařvala jsem a otevřela jsem oči. Přiběhl Chris ale ona... Byla pryč...