The Last Hope {DOKONČENO}

Kapitola 2.

Je 5:57 ráno a já spím. Teda- spala jsem. Otevřely se dveře a tam stál ten můj táta. ,,Vstávat Stell, raní ptáče dál doskáče a ty máš školu!" Rozhrnul záclony. Pomalu jsem otevřela oči ,,Je 6 ráno! To se tady nemůže člověk ani vyspat???" Zamumlala jsem a zabořila obličej do polštáře. ,,Školu máš od 8" ,,Tak to mám ještě 2 hodiny.". Vydechl a otevřel skříň ,,S Allison jste si dost podobný- do jejího oblečení se vejdeš" řekl a odešel...

Hodila jsem na sebe černý džíny a zelenou bundičku. Všimla jsem si že tu a samou bundu má Allison na sobě na některých fotkách. ,,Co se jí asi stalo?" Očima přejíždím po fotkách a pletu si cop. ,,Stello!" Zaslechla jsem tátův hlas. ,,Už běžím!" Hodila jsem si tašku přes rameno a seběhla schody...

Vystoupila jsem z auta a pár metrů předemnou stála ta parta co je na fotkách s Allison. Dívali se na mě jako by se snažili přijít na to kdo jsem. Zabouchla jsem dveře a vydala se uličkou k hlavnímu vchodu do školy. Do cesty mi vkročil kluk s hnědýmy vlasy a ještě hnědšíma očima ,,Kdo jsi?". Lekla jsem se ,,Co je ti po tom???" Obešla jsem ho a tam mě zastavila rusovláska se zelenýma očima ,,Prosím, musíš nám to říct.". Obešla jsem i jí a vběhla do školy- a vrazila do fakt roztomilého kluka. ,,Ježiši! Promiň." Vyjekla jsem. ,,Panenko skákavá! Jsi v pohodě?" Neohrabaně se ujišťoval. ,,Jo-" usmála jsem se ,,Stella. Stella Argentová.". ,,Já jsem Stiles Stilinski" usmál se a zarazil se ,,Počkat- ty jsi Argentová?!" ,,Jo. Ty jsi znal Allison?" No počkat- on byl na fotkách taky! ,,Jo ona-" ,,Byla to moje sestra- nevlastní" špitla jsem. Zazvonilo. ,,No nic- uvidíme se na hodině" usmála jsem se a nechala ho tam stát jak střelenýho...

Chemie. No to snad ne. K tabuli přišel učitel a usmál se ,,Dobré ráno třído, máme tu novou studentku." Všechny oči směřovaly ke mě. Nejhorší bylo že tam byla celá divná Allisonina parta. Možná byli fajn jen- trošku děsivý? ,,Jak se jmenuješ?" Zeptal se učitel. ,,Já jsem Stella Argentová" odpověděla jsem a všichni stichli. Dívali se na mě jako na mrtvolu. Nadechla jsem se zhluboka ,,A ano, Allison Argentová která zemřela- je moje sestra." Bylo mi to líto. Kéž bych jí mohla poznat...