Armin Arlert je přijatý do nové práce jako sekretář generálního ředitele Erwina Smitha. Je jen náhoda, že mu tohle práci doporučil jeho nejlepší přítel Eren, který má přítele Leviho, pracujícího na stejném místě?
Ráno jsem na rozdíl od včerejška vztal s úsměvem na tváři a dobrou náladou. Vybral jsem si pohodlné a pěkné oblečení a uděl ranní hygienu. Obvaz z hlavy jsem si už sundal a místo něj si na malou ranku nalepil náplast, jinak by se to mé blonďáté mikádo česalo dost špatně.
Ještě před tím, než půjdu do práce musím do školy. Ale to je vedlejší. Je úterý, takže mě čeká skoro celý týden v nové práci. Do školy už chodím asi tři měsíce, prozatím jsem si na ni vydělávat jako propaganda u prodejců hamburgerů. Měl jsem lákat zákazníky ve žlutých holčičích šatech a černou vestou s králičími oušky a ocáskem. Dokonce i žluté střevíčky jsem musel nosit!
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Nevadilo mi to, protože nikdo ze zákazníků nevěděl, že jsem kluk a bylo to roztomilé. Navíc jsem byl úspěšný s kšefty v restauraci. Ale dennodenně jsem musel odmítat kluky, kteří s se mnou chtěli na rande. Nevím jak by se tvářili na to, že jsem kluk, tak jsem jim dával alespoň kupóny a poukazy. Byl to takový začarovaný kruh. Stále se mě snažili sbalit a já je musel odmítat. Nebylo by to ještě tak hrozné, byl jsem rád, že se někomu líbím, ale ty podpatky byly příšerné! Ještě když jsem je měl na nohou osm hodin v kuse! Pak mi řekl Eren o práci sekretáře. Bylo to výhodnější a lépe placené, takže jsem to vzal. No a teď...teď mi to začíná. Šel jsem se připravit a najíst se. Eren se ve stejnou dobu chystá do práce, takže když dělám snídani, automaticky udělám dvojitou porci. Včera jsem ale vztával později kvůli tomu pohovoru, takže si Eren musel dělat snídani sám ve stylu míchaných vajíček, které stejně spálil a pak si jídlo raději koupil. Dneska jsem dělal toasty s marmeládou. Vím, že Eren má rád rybízovou, tak jsem ji položil na stůl vedle mé meruňkové s dvěma příborovými noži. A k tomu jsem si udělal pomerančový čaj. Kávu nechám na Erenovi, aby pro sebe uděl alespoň jednu věc. Vkládám toasty do topinkovače a mezi tím přijede ještě ospalý a rozcuchaný Eren v nočním úboru. ,,Ahoj princezno." Zamumlá a jde ke kávovaru. ,,Ahoj, lenochode." Úsměju se na něj. ,,Co bude dneska k snídani?" Zeptal se klasicky a namačkával při tom menu. ,,Toasty." Odvětil jsem. Chápavě kývl. Opřel jsem se o linku a čekal vedle topinkovače, až cvakne a toasty vyletí. Eren si vzal hrníček s kávou a šel si sednout na své obvyklé místo u stolu. Když šel kolem mě, topinkovač cvakl, a on s sebou cukl a trochu vylil kafe. Začal jsem se jeho úleku řehtat, až jsem v záchvatu skončil na zemi. Eren se snažil tvářit dotčeně, ale stejně mu to dlouho nevydrželo a skončil se slzami v očích na zemi vedle mě. Po asi 5' jsme se uklidnili a jen tak koukali do stropu. ,,Tohle mi chybí." Hlesl jsem. ,,Co přesně?" Zeptal se. ,,Ta sranda, jako když jsme byli malí." Řekl jsem. ,,To jo." Souhlasil. ,,Chybí mi Mikasa." Utrousil jsem trochu smutně, ale Eren nic neřekl. ,,Chybí ti taky?" Zeptal jsem se a koukl po něm. ,,Chybí. Ale, co můžu dělat?" Řekl. ,,Hmm, i když jsme to už probírali stokrát...nechceš se s ní vidět?" Napadlo mě. ,,Zkoušel jsem to, ale nebere mi telefon ani neodpovídá na moje zprávy. Musí mě určitě hodně nenávidet." Odvětil. ,,To ne, podle mě má jen zlomené srdce. Říkala přece, že tě milovala od malička. Což je skutečně dlouhá doba. A pak se dozví, že máš najednou přítele. Tím pádem je to obrovská rána." Odtušil jsem. ,,Mrzí mě, že jsem jí ublížil, ale i kdyby Leviho nebylo, nemohl bych s ní být, nemá to, co potřebuju." Hlesl. ,,Jsem moc rád, že jsi mi zůstal ještě ty." Řekl a chytil mě za předloktí. ,,Ty mi musíš zůstat nejlepším kamarádem na vždycky. Je to jasný?" Řekl a dal mi pusu do vlasů. Uchechtl jsem se. ,,Tak jo." Usmál jsem se a položil si hlavu na jeho rameno. Chvilku jsme tam jen tak leželi a dívali se na strop. Pak mi ale zakručelo břicho. ,,Jdu se najíst." Řekl jsem a vztával na nohy. ,,Přidám se!" Řekl hned Eren a sedl si s tím, že se taky zvedne. ,,Ne! Počkej!" Vyjekl jsem. ,,Co?" Vypadlo z něj zmateně. ,,Lehni si zpátky." Řekl jsem a on tak nechápavě učinil. Chytil jsem ho za zápěstí a táhl ho přez loužičky kafe. ,,Tak, a je uklizeno." Usmál jsem se spokojeně. ,,Děláš si ze mě srandu?!" Vyjekl. ,,Stejně tu noční košilu nosíš už skoro měsíc." Odbyl jsem ho. ,,Jen počkej!" Uchechtl se a bral do ruky rozprašovač s vodou na kytky. Vyjekl jsem a utíkal za stůl. Naháněl mě kolem do kola a stříkal vodu všude možně. Když jsme už nemohli a já byl mokrej jak při návštěvě aquaparku, Eren to vzdal a sedl si na židli a rozdýchával to. Já šel udýchaně vytáhnout toasty z topinkovače a dal je talíř, který jsem položil na stůl a sedl si naproti němu. Utěrkou jsem si zkusit osušit vlasy a obličej. Když jsme začali natírat toasty marmeládou, bylo ticho, tak jsem se na něco zeptal. ,,Mám jet zpátky z práce busem?" Zeptal jsem se. ,,Co?" Zeptal se. ,,No, napadlo mě, že když budeš z práce brát Leviho, budeš pak možná chtít jet s ním k nám domů. Takže bys mohl vzít i mě." Vysvětlil jsem. ,,Už jsem ti přece říkal, že Levi má svoje auto, takže pojede k sobě domů." Řekl. ,,Aha vlastně.." Uvědomil jsem si. ,,Fajn, tak já teda pojedu busem." Pokrčil jsem rameny. ,,Měl by sis pořídit auto." Usoudil Eren. ,,A za co? Jsem rád, že se s tebou můžu dělit o nájem a platit si školu." Řekl jsem. ,,No, třeba, když budeš s panem Smithem-" ,,Argh! Erene!" Zarazil jsem ho hned. Celou dobu jsem doufal, že tohle téma nebude vytahovat. ,,Co je?" Zasmál se. ,,Sklapni a jez! Už nemáme čas a ty vypadáš furt jak sůva z nudlí." Odsekl jsem. ,,Já stíhám..." Opáčil klidně. Koukl jsem nenápadně na hodiny na zdi přede mnou. ,,Fakt?" Zeptal jsem se okatě. On znejistil a otočil se. Jen jak se koukl na hodinky si do pusy nacpal nakousaný toast a s kafem odběhl do koupelny. Pobaveně jsem se usmíval a při pohledu na jeho počínání jsem kousal do topinky. Já naštěstí do školy tolik spěchat nemusím, takže si v klidu snídám. Eren vyletí po nějaké době z koupelny už s trochou lidských znaků na svém outfitu a normálními vlasy. ,,Měj se!" Houkne na mě a s klíčema a taškou vybíhá z bytu. ,,Ty taky!" Zamával jsem na něj. To už jsem měl dojezeno a mohl jsem dát nádobí do myčky. O domácnost se celkově starám spíž já. Eren si to užívá, protože Levi je přej úklidofil a tak, když není u něj doma si dává od úklidu trochu voraz. Po úklidu kuchyně se jdu ještě chvilku dívat na televizi. Jsou tam ale jen nudné ranní pořady o vaření nebo reklamy. Ovšem při jedné reklamě mi vypadl ovladač z ruky. - Byla to reklama na Smith Company! Když jsem ho viděl v hlavní roli, bylo to, jako když nějaká poblázněná puberťačka vidí v televizi svého idola. Srdce se mi rozbušilo a já začal hypnotizovat televizi. Koukal jsem se na něj a přemýšlel, jak je přitažlivý a perfektní. - Asi jsem se fakt zabouchl! Ale pak reklama skončila a já se nespokojeně zamračil. Chci ho vidět znovu! ,,Prosím ať mi čas ve škole uteče rychle!" Zvolal jsem a vztával z gauče. Šel jsem s taškou na jedno rameno pomalu na autobus a pořád ho měl v hlavě. I když jsem potom v autobuse poslouchal písničky, i když jsem šel městem do školy, ve škole, při hodinách a hlavně před posledním zvoněním. Vyběhl jsem ze třídy do šaten, přezul se a šel na další autobus, který mě přiveze do Oxfordu.
