Šéfova Princezna - Erumin

Růžky?

,,Můžeš mi prosím tě vysvětlit, co děláš v nemocnici?!" Ječel Eren do telefonu. ,,Neboj se, nic vážného to není. Prostě pro mě přijeď, všechno ti pak vysvětlím." Řekl jsem a hned zavěsil.
Sedl jsem si na okraj postele a chtěl se obout, když v tom přišla sestra. ,,Poslal mně za vámi pan Smith. Zkontroluji vás a posoudím, jestli už můžete domů." Řekla. Kývl jsem.
Přišla ke mně a začala mi svítit malou baterkou do očí. ,,To vypadá dobře...zkuste se projít." Řekla a já udělal pár kroků po pokoji. ,,Nemáte závrať nebo tak něco?" Zeptala se. ,,Nemám." Odvětil jsem. ,,Dobře. Myslím, že můžete odejít, ale nezatěžujte se a odpočívejte." Řekla. ,,Dobře, děkuju." Poděkoval jsem. ,,Přeji pěkný den." Řekla a odcházela. ,,Naschle." Hlesl jsem a dával si na rameno tašku s věcmi a též odešel.
Před nemocní jsem asi ještě 10' čekal na Erena. Mezi tím jsem byl opěrný o zeď a přemýšlel nad vším, co se stalo.
Moc se těším na mou novou práci. Na lidi v ní a na pana Smitha. Při myšlence na něj jsem ztratil pojem o dění. Asi se mnou něco udělal. Možná jsem poblázněný, možná zmatený, možná je to dokonce ten otřes mozku, ale jedna věc je na tuty - jsem bisexuál nebo gay.
,,Hej! Armine!" Ozvalo se volání. Rozhlédl jsem se a viděl několik metrů před sebou Erenovo modré auto. Měl otevřené okýnko a sluneční brýle. Rozběhl jsem se k němu a naskočil do auta. ,,Co se ti stalo?" Řekl starostlivě, při pohledu na mou obvázanou hlavu. ,,To bys nevěřil, jak se mi to stalo." Usmál jsem se. ,,Šokuj.." Vyzval mě. ,,Byl jsem za dveřmi jeho pracovny. Zaklepal jsem a spadly mi brejle. Sehl jsem se k nim a on otevřel, takže mě těma dveřmama praštil do hlavy. Probral jsem se až v nemocnici." Řekl jsem. ,,Ty jo. Tak to je celkem pestrý seznámení." Usoudil překvapeně. ,,To jo." Usmál jsem se. ,,A to místo máš?" Zeptal se. ,,Mám. I když nechápu proč...v nemocnici jsme jen..." Moje filozofování přerušilo Erenovo vřelé objetí. ,,Ty moje malá šikulko! Já věděl, že to zvládneš!" Štěbetal. ,,Jó!" Usmál jsem se a šťastně ho obejmul na zpátek. Eren se pak odtáhl. Pořád se usmíval, ale pak mu úsměv zmizel. ,,No a, co tvoje hlava?" Zeptal se nejistě a sáhl mi na hlavu. ,,No, pořád ji mám," Uchechtl jsem se. ,, nic to není...mám tam jen malou ranku." Odvětil jsem. ,,To je dobře. Tak jedem domů." Zavelel a odjížděl. Já zapl rádio a Eren to zesílil, protože to byla naše docela oblíbená písnička.
Během cesty jsme si povídali o našem dni během naší samostatnosti. Eren zase mlel i Levim. Nevadí mi to, rád to poslouchám, protože oni mají skvělý vztah. Akorát by si někdy mohl nechat pro sebe jejich intimní chvilky, ale i to se dá poslouchat. Je to mezi nimi vždycky vášnivé, opětované a upřímné, dle Erenova horlivého popisu každé podobné aféry.

Doma jsme si sedli k televizi a dívali se na Hra o trůny.
,,Takže...jaký byl?" Zeptal se pak Eren. ,,Co?" Vypadlo ze mě. ,,No, pan Smith." Upřesnil. ,,Aha...no, byl vysoký, byl středního věku-" ,,Líbí se ti?" Zarazil mě. ,,Proč tě zajímá tohle?" Zeptal jsem se. ,,Ehm..jen tak." Pokrčil rameny. ,,Hmm...asi jo. Byl charismatický a sympatický...a vypadal jako hodný člověk, když mě dostal do nemocnice a pak tam u mně čekal dokud jsem se neprobral." Zapřemýšlel jsem nahlas. - Vážně, určitě je to moc laskavý člověk. A je určitě i hodně intuitivní, protože podle mě, mě přijal díky našemu rozhovoru v nemocnici. Nebo je mu jen líto, že nemám bližší příbuzné.
,,Hmm..takže ses zabouchl?" Zeptal se okatě. ,,Co??" Vypískl jsem. ,,Já vlastně ani nevím." Přesvědčil jsem. ,,Armine, už by sis měl konečně přiznat, že se ti líbí i muži." Upozornil vážně Eren. ,,Ale jo. Já už to vím." Vydechl jsem. ,,Díky panu Smithovi?" Zeptal se zaujatě. ,,Hmm, asi jo." Usmál jsem se stydlivě. ,,Takže..ho chceš?" Zeptal se podezíravě. ,,Chceš ho vidět nahýho?" Zeptal se perverzně. Pohoršeně až znechuceně jsem se na něj podíval. ,,Chceš ho mít v sobě?" Usmál se ještě perverzněji. ,,Erene! Co to meleš?!" Vyjekl jsem. Naklonil se ke mě. ,,No tak...nemusíš se bát...bude to bolet jen chvilku, a když už bude vevnitř, přestane to bolet." Pošeptal mi do ucha. ,,Argh! Sklapni už, ty perverzáku!" Vyjekl jsem a odešel do pokoje při Erenově pobaveném smíchu a zabouchl za sebou dveře.
Lehl jsem si do postele a dal si sluchátka do uší a zavřel oči.
Nedalo mi to, a musel jsem myšlenkami zabloudit k němu. - Erwin Smith. Pěkné jméno. Pěkný člověk, pěkný charakter.
Vidět ho nahého? - Napadlo mě, když jsem si vzpomněl na Erena. Mít ho v sobě? Hmmm...zajímalo by mě, jaké by to bylo. - Zamyslel jsem se. Zkoušel jsem si představit pár sexuálních chvilek s panem Smithem.