Jednodílovky

Batman (Role-play o Středozemi)

Pod názvem Batman byste asi hledali spoustu věcí, jen ne role-play o Středozemi. Ale u Ebondy Teamu je možné všechno. Tahle jednodílovka je závěr RPG, který Lord Vojeldort a Eddie táhli půl roku, ale vlastně nestál za nic.

Když nás to jednoho dne už opravdu přestalo bavit a tak trochu nám z toho ruply nervy, vznikla tahle lehce šílená část. A i když možná celá existence tohoto role-playe nebyla nic slavného, alespoň zhynul důstojně.

Thalia zrovna bojovala s obzvláště velkým skurutem. Moc se jí nedařilo. Už začínala vzdávat poslední naději na život, když tu uslyšela nějaký podivný hluk, který nedokázala k ničemu přiřadit. Nebylo se ovšem čemu divit.Byl to řev kvalitního motoru týraného rychlostí, která mnohonásobně překročila součet všech rychlostních limitů světa, doprovázený kvílením pneumatik na nevhodném terénu. Oba vynálezy byly tou dobou ve Středozemi zcela neznámé.

„Já jsem BETMÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉN!" ozvalo se najednou. Na pískové cestě zakvičely brzdy a zavířil prach. Všechno se zahalilo do toho kouře a výpary z toho podivného paliva a škvařících se kol tomu také moc nepomohly. Thalia se málem začala dusit.

Z auta vyskočil muž v černém plášti s podivnou netopýří maskou. Možná by udělala dojem, pokud by vůbec šla ve všem tom bordelu, co Batmobil natropil, vidět. „Vzdejte se, neboť přichází Batman!" zvolal hrdě a všechny zmlátil.

Ricky na tenhle temný přízrak hleděl s hrůzou, údivem a obdivem zároveň. Jeho mozek tohle nedokázal pobrat a jeho IQ z toho kleslo ještě o padesát bodů níž. (Pokud to vůbec bylo ještě možné.)

„Co to znamená Batman?" zeptal se udiveně po chvíli, kdy všude okolo leželi skuruti svíjející se v příšerných bolestech.

„Batman? Batman? Prostě Batman! A to jsem já!" Hrdě se udeřil do prsou a máchl pláštěm.

„A co jsi vlastně zač? A co to je za podivnou... Věc?" zrzek namířil svůj ukazováček na úžasný stroj, který nesl vznešené jméno Batmobil.

„Tohle? Tohle," poplácal svůj mylovaný (ano, Batman pouze myluje, protože je to tvrďák) stroj po kapotě, „je Batmobil," řekl a s láskou se na svůj výtvor moderní techniky a žrouta nerostného bohatství zemského zadíval.

„A co to vlastně dělá?" položil další z všetečných otázek Ricky, ale bohužel na ni už nedostal odpověď. - Náhle se totiž ozval strašlivý zvuk, který zrzek nedokázal definovat. Bylo to, jako když se strom rozlomí v půli a spadne na své "příbuzné" okolo, ale asi tak 100x silnější.

Ricky nadskočil a div, že si nenadělal do kalhot, jak ho ten příšerný zvuk překvapil. Okamžitě se otočil za zdrojem. Na prašné cestě, asi tak necelých 50 metrů od nich stály tři podivné kreatury.

První z nich byl podivný muž s bílou pletí, zelenými vlasy, zmalovaný jak děvka, která spěchala na párty a ani se nepodívala do zrcadla, a celý oblečený ve fialovém.

Po jeho levici stála stejně bledá dáma s příšernou šaškovskou čepicí na hlavě a černou maskou přes obličej. - Její červenočerný kostýmek byl tak těsný a přiléhavý, až se Rickymu zatočila hlava. Tato dáma se ovšem tvářila tak, že už první pohled na ni vám prozradil, že je zjevně těžce retardovaná a stupidní.

Trojici uzavírala štíhlá blondýnka po jeho pravici, jejíž obličej nebyl ani zdaleka tak bílý, jako těch dvou, za to byl ale zdoben nesčetným počtem škábanců a jizev. Z jejích očí i úsměvu sálalo čiré šílenství, které ovšem vyzařovalo z celé její osoby. Tato dívka byla oblečena do tmavě modrých kalhot z podivné látky a černého, pro Rickyho velmi podivného, pláště s rukávy. Přes záda měla přehozenou jakousi podivnou černou věc tvaru, který vzdáleně připomínal hrušku.

„Tak, tady nás máte," prohlásila ta blondýnka a pousmála se.

A pak se Eddard Stark s křikem probudil ve Věznici pod Rudou baštou. „Bohové, buďte milostivý, co se mi to zdálo?! Ty horečky člověka zmatou," řekl si pro sebe.