When tea meets coffee.. √

"Yorkshire tea, please."

Kirsty's part:

Everybody's got their demons
Even wide awake or dreaming
I'm the one who ends up leaving
Make it okay

Áááá! Další ráno, další den v práci. Svoji práci miluji, ale tohle vstávání mě jednou zabije. Vypnu budík, nějak se vyhrabu z postele, obléknu se. Jdu do koupelny, kde si vyčistím zuby a udělám ze sebe člověka. Jak říká náš šéf, musíte vypadat aspoň trošku reprezentovaně.

Potom už si jenom vezmu kabelku s věcmi, sejdu dolů, kde pozdravím svoje rodiče a jdu se obout, následně sednu do auta a teď už směr práce. Doma nesnídám ani nic nepiju, tohle všechno můžu udělat v práci. Abyste pochopili, mám takové štěstí, že pracuji ve Starbucks.

Asi bych vám mohla něco o sobě říct. Jmenuji se Kirsty Clark, je mi 19 a zrovna jsem ukončila střední školu. Na vysokou se zatím nechystám, protože jsem si chtěla splnit jeden ze svých snů a to pracovat ve Starbucks. O té práci sním asi od svých 8 let, kdy jsem měla svoji první čokoládu právě ze zmiňované kavárny.

Z čokolády jsem ale samozřejmě přešla na kafe, na které nedám dopustit. Nechápu lidi, co mají radši čaj než kafe. Čaj nikdy tak hezky nevoní jako čerstvá káva. Jinak žiji ještě s rodiči, ale jenom co si dost našetřím, tak se chci odstěhovat.

Ani se nenaději a zastavuji před kavárnou. Když vyjdu z auta, zamknu ho a jdu dovnitř. Kavárna je už otevřená, moje spolupracovnice a zároveň kamarádka Ashley, chodí dřív a otevírá to tady. A my o vlku a vlk jde přímo ke mě. "Ahoj Kirsty!" zakřičí přes celou kavárnu, až se pár zákazníků, co tady tak brzo jsou, otočí a věnují nám nechápavé pohledy.

Ashley si jich jako vždy nevšímá a jde mě obejmout. "Co blbneš? Vždyť jsme se viděli včera." zeptám se jí nechápavě a jdu si dozadu odložit věci a přes sebe hodit zástěru s logem Starbucks. "Tak jak jste si včera užili výročí s Liamem?" zeptám se jí, když příjdu zpátky a jdu rovnou za pokladnu.

Ashley se jenom zaculí a rukou si prohrábne vlasy. Počkat, nebyl na její ruce prstýnek? Abyste věděli, Ashley a Liam spolu chodí něco přes dva roky. Ashley je 19 jako mě, ale Liamovi je už 22. "Liam mě požádal o ruku!" vykřikne a já ji jdu obejmout. "Gratuluji, je to úžasné!" sdílím s ní její radost, kterou nám ale překazí právě Liam.

"Můžu hádat? Už jsi jí to řekla." řekne a jde políbit Ashley. "Tobě taky gratuluji Li." řeknu i jemu a jdu ho obejmout. "Co tady děláš zlato?" zeptá se ho Ashley, když Liam přejde zpátky za pult, kde stojí zákazníci. "Chtěl jsem vidět svoji krásnou snoubenku." odpoví jí Liam a natáhne se pro další polibek. Já z nich jednou dostanu cukrovku.

"A teď vážně." řekne Ashley, když se od sebe odtáhnou. "Dobře, máš mě prokouknutého. Mám tady sraz s kamarádem, který se sem stěhuje z Anglie." odpoví jí a potom ještě něco spolu řeší, ale já odcházím. Někdo tady přece musí pracovat.

Dneska chodí dost lidí. Většinou to jsou jedny a ty samé objednávky, každý si chodí pro kafe. Já o své pauze nebudu jinačí. Hezky jedno velké vanilkové machiatto. "Slečno?" ozve se předemnou. Asi jsem se trošku zasnila. Kouknu se před sebe a tam stojí brunet s ledově modrýma očima. Podle přízvuku, co jsem si stihla všimnout, bych tipnula, že je to brit.

"Louisi, tady jsem!" zavolá na něj Liam. Aha, takže to bude nejspíš ten jeho kamarád z Anglie. "Mohl bych si objednat?" zeptá se s úsměvem přes celou tvář. "Samozřejmě. Co to bude?" zeptám se ho na otázku, na kterou se ptám několikrát za den. "Yorkshirský čaj, do malého kelímku." objedná si a mě trošku jeho objednávka zarazí. Řeknu mu cenu, zaplatí a ještě mi dá spropitné

Je ve Starbucks a dá si čaj? Vezmu si kelímek, napíšu na něj požadovanou objednávku a rovnou připíšu i jméno. "Jak víte moje jméno?" zeptá se udiveně. "Před chvílí ho na vás přímo křičel Liam." odpovím mu. "Jak znáte Liama?" zeptá se znovu. To se bude jenom ptát nebo co?

"Je to přítel mé kamarádky, s kterou tam teď stojí a cukrují na sebe." odpovím mu a jelikož je moje kamarádka moc zaneprázdněná, vše tady obsluhuji sama. Připravím mu čaj, popřeji hezký den a jdu popohnat Ashley do práce. "Víš že tady pracuješ?" zašeptám jí do ucha, když okolo ní projdu.

"Kirsty, pojď sem. Chci ti někoho představit." zavolá na mě Liam. S otráveným obličejem k nim příjdu a čekám. "Louisi, tohle je Kirsty. Kirsty, tohle je.." nedořekne, protože mu skočím do řeči. "Louis, já vím. Jestli jsi si nevšiml, před chvíli jsem ho obsluhovala a taky jsi přes celou kavárnu na něj řval. Promiň, ale to nešlo přeslechnout." vyjedu mírně na něj.

Bez kafe jsem protivná, takže se beze slova otočím a jdu si jedno připravit. Vracím se k nim až když mám v ruce svoje kafe a pomalu z něj usrkávám. "Promiňte, potřebovala jsem kafe. Jinak mě moc těší Louisi." řeknu a usměju se na něj.

"Tak mi vás už nebudeme rušit a půjdeme si támhle sednout. Přinesla bys mi kafe lásko?" zeptá se Liam Ashley, která samozřejmě přikývne. Ti dva odejdou a konečně začínáme pracovat obě dvě. Pořád na sobě, ale cítím něčí pohled. Otočím se a vidím, jak se na mě Liam s Louisem dívají. Nechám to být a pokračuji v práci.

Louis's part:

Vždycky jsem si myslel, že láska na první pohled neexistuje a ona přece existuje. Důkazem bych teď mohl být já. Hned co jsem Kirsty uviděl, zamiloval jsem se do ní. Nedělám si legraci, vážně jsem se zamiloval a to ji ani neznám.

"Louisi? Posloucháš mě?" vyrušil mě z mých myšlenek Liam. "Promiň, co jsi říkal?" zeptám se ho a udělám provinilý obličej. "Jenom to, že jsem zasnoubený. Co s tebou proboha je?" oznámí mi a hned potom se mě zeptá. Koukne se na mě svým starostlivým pohledem.

"Nic. Liama, ta vaše kamarádka Kirsty, má někoho?" zeptám se. "Aha, odtud vítr vane. Louis se nám zamiloval." dělá si ze mě samozřejmě srandu. Z Liama svůj pohled přemístím na Kirsty, která obsluhuje zákazníky. Liam se taky na ni otočí a ona asi vycítí náš pohled, a otočí se na nás.

Po chvíli ale svůj pohled věnuje zase zákazníkům. "Pokud vím, nikoho nemá. Ale moc nadějí si nedělej. Za ty dva roky, co se znám s ní a Ashley, tak nikoho neměla. Snažili jsme se jí někoho dohodit, ale vždycky nás odbyla." řekne opatrně Liam.

"Možná já bych mohl být výjimka." řeknu zasněně. "To spíš ona dřív začne nenávidět kafe a to ona miluje, nedá na něj dopustit." rozbije moji pohádku Liam. Však se uvidí, jen čas ukáže.