When tea meets coffee.. √

Coffee girl like tea

Louis's part:

Upřímně nevím, co na tom kafi všichni mají. Čaj je lepší. Když jsem řekl Kirsty, aby si dala čaj, viditelně zbledla. Přece nemůže mít až takový odpor k čaji. "Je ti dobře?" zeptám se jí, protože pořád mlčí a vykulenýma očima mě sleduje.

"Ne, nejsem. Čaj si prostě nedám. Když jsem byla malá, pila jsem je pořád. Pak mi z nich začalo být špatně a přestala je pít." vysvětlí mi a chce odejít. "Ale Kirsty.." chci jí něco říct, ale to už stojí zpátky za pultem a obsluhuje zákazníky.

Pomalu si dopiji kávu, přitom sleduji Kirsty. Očividně se vyhýbá mému pohledu, jenom se občas ošije a to je vše. Ikdyž mám dopito, sedím tady. Chci si počkat, až Kirsty skončí. Nějak ji budu muset donutit, aby aspoň trošku ochutnala čaj.

Kirsty občas nevydrží můj pohled a zašklebí se na mě. Po celém dni, co jsem tady strávil, mi ukrutně kručí v břiše, takže se nakonec rozhodnu si zajít aspoň pro nějaký zákusek. Kirsty mi něco vybere, já zaplatím a jdu si sednout zpátky na své místo.

Když jsem asi v půlce svého zákusku, Kirsty mi donese šálek s čajem, který poznám podle vůně. Nic mi neřekne a zase zmizí. Kavárna se začne pomalu vylidňovat, až tady zůstaneme jenom my dva. "Chtěl bych tě vzít k sobě." řeknu jí, když uklízí stoly a projde okolo mě.

"Proč?" zeptá se a zastaví se v rozdělané práci. "Jen tak. Uvařil bych večeři, podívali bychom se na nějaký film, třeba by jsi u mě i přespala." vysvětlím jí. "Spát s tebou nebudu, Tomlinsone." řekne okamžitě a pokračuje v uklízení.

"Na co ty hned zase myslíš? Jen by jsi u mě přespala." začnu se hned bránit. "Ty umíš vařit?" zeptá se překvapeně, když si vzpomene na tu část, že bych jí uvařil. "No dobře, neumím. Něco bychom si objednali." přiznám se rovnou. Popravdě jsem hrozný kuchař, jsem schopný spálit i vodu.

"Myslela jsem si to." řekne a jde odnést hadr, kterým umývala stoly. Vstanu a rozběhnu se za ní. Hned jak zpozoruje, že jsem se za ní rozběhl, začne utíkat, takže se naháníme po kavárně. "Mám tě." řeknu, když se mi ji podaří chytit a obejmu ji kolem pasu.

Kirsty's part:

Cesta k Louisovi domů nebyla dlouhá. Louis bydlel v menším domečku. Když otevřel dveře od domu, nechal mě vejít jako první. Interiér domu byl hodně útulný, Louis tu měl pěkně uklizeno. Čemuž jsem se divila, přece jenom je to chlap. "Líbí?" zeptá se a příjde ke mě zezadu.

"Máš to tady moc hezké." pochválím mu jeho dům a otočím se mu čelem. "Jdeme si objednat to jídlo? Umírám hlady." řeknu mu a na důkaz toho, že mluvím pravdu mi zakručí v břiše. Louis se jenom zasměje a za ruku mě dovede do kuchyně.

Z ledničky vezme letáček pizzerie. "Jakou si dáš?" zeptá se a sáhne do svém mobilu. "Šunkovou." nadiktuji mu svoji objednávku a posadím se na jednu z vysokých židliček. Louis nám potom každému objedná jednu pizzu. "Do dvaceti minut jsou tady." oznámí mi a znovu přejde ke mě.

"Dáš si něco na pití?" zeptá se blízko mého obličeje. "Jasně, dej mi co chceš." řeknu mu a on odejde k ledničce. Vytáhne flašku, asi s džusem, a nalije nám každému do skleničky. Skleničku mi podá a přitom mě sleduje. Napiju se a zjistím, že to džus není. Ten hajzl.

Když si uvědomím, že to co piji je čaj, otočím se na něj a vyprsknu celý obsah pusy na něj. Louis se zatváří překvapeně, asi nečekal, že to na něj vyprsknu. "Přece to nemohlo být tak strašné." řekne nakonec, když se probere ze svého šoku.

"To máš pravdu, vlastně to bylo hodně dobré. Ale tohle tě aspoň naučí mi nedávat čaj, když o tom nevím." řeknu, mrknu na něj a přejdu k němu. "Měl by jsi se převléct." dodám ještě a mám co dělat, abych se mu nezačala smát.

Louis to nijak nekomentuje a přímo předemnou si sundá svoji mikinu i s tričkem. Až teď mám výhled na jeho tetování a že jich nemá málo. Natáhnu ruku a prsty mu obkreslím nápis na klíčních kostech, Louis mě přitom sleduje se zatajeným dechem.

Vyruší nás až zvonek u dveří, naše večeře je asi tady. "Asi by jsi se měl jít obléct." řeknu ještě trochu omámeně a projdu okolo něj. Louis jenom přikývne, vtiskne mi do ruky jeho peněženku a odejde nahoru. Otevřu dveře a za nimi stojí celkem pěkný poslíček, ale to co mě momentálně jako jediné zajímá, je pizza v jeho rukách.

"To vy jste si objednala pizzu?" zeptá se a já jenom přikývnu. Řekne mi požadovanou částku a tu mu taky dám, přihodím ještě malé dýško. "Nedala byste mi svoje číslo?" začne se mnou flirtovat, ale než mu stačím odpovědět, ozve se za mými zády odkašlání.

"Ne, nedala." řekne Louis, vezme naše pizzy, zatáhne mě dovnitř a třískne s dveřmi. "Idiot." zamumlá si sám pro sebe, ale já jsem ho moc dobře slyšela. Pizzy donese do obýváku, kam si sednu a on ještě dojde pro pití. Samozřejmě zase čaj, ale tenhle mi vážně chutná.

"Co je to za čaj?" zeptám se ho, protože by mě celkem zajímalo, jak by chutnal teplý. "Yorkshire, párkrát jsem si ho u vás dal." odpoví mi a zapne televizi. Každý se pustíme do své pizzy, mezitím sledujeme televizi. Potom se už nic zvláštního nestalo. Našim jsem napsala, že přespím u kamarádky a tak jsem spala u Louise. Má neuvěřitelně pohodlnou postel, na to bych si dokázala zvyknout.