When tea meets coffee.. √

Date? No, drink coffee and maybe I will go.

Kirsty's part:

Včera jsem měla aspoň od Louise klid, třeba to vážně vzdal nebo ho taky ti dva varovali, ať mě zbytečně neprovokuje. Je tu další den, kavárna je skoro prázdná, takže já si v klidu můžu sednout s kafem a nějakým zákuskem.

Vytáhnu si mobil, připojím se na wifi a v klidu si prohlížím všechny svoje sociální sítě. Končím u facebooku, kde na mě vyskočí žádost o přátelství. A hádejte od koho, samozřejmě že od Louise. Jeho žádosti si nevšímám a pokračuji v prohlížení.

"Vážně mu nechceš dát šanci?" zeptá se opatrně Ashley. Bojí se jak budu po včerejšku reagovat. "Ne." odpovím jí, kouknu se na ní a hned vracím svoji pozornost svému mobilu. Slyším jenom hlasitý povzdech od Ashley, nacož se já usměji.

Chvíli si jenom tak projíždím svým mobil, když se nademnou ozve odkašlání. Zvednu hlavu, už chci dotyčného seřvat, co chce, ale to hned zamítnu, když zjistím, že předemnou stojí můj šéf. "Takhle se pracuje slečno Clarková?" zeptá se mě a zamračí se.

"Samozřejmě, že ne. Jen je tady málo lidí, tak jsem si dala přestávku." odpovím mu a snažím se znít, co nejvíc poslušně. "Ano? A proč tedy stojí u pultu neobsloužený zákazník?" napomene mě. Kouknu se tím směrem a vážně, někdo tam stojí. Přesněji, Louis tam stojí.

"Hned jdu na to." řeknu našemu šéfovi, vypiji si co nejrychleji kafe a běžím k pultu. "Ahoj, co to bude?" zeptám se slušně, protože vím, že mě šéf sleduje. "Tvoje telefonní číslo." řekne Louis, což způsobí moje zamračení. "Ne." odpovím mu. "Tak aspoň tvoje přijetí mezi přátele?" zkusí znovu.

"Ne." dostane se mu stejné odpovědi jako předtím. "Když jsem říkala, co to bude, myslela jsem, co si dáš z nabídky." upřesním mu a snažím se znít mile. Kdyby tady nebyl šéf, tak už Louise pošlu do háje. A aby toho nebylo málo, hned za šéfem stojí Ashley a směje se mi. To si říká kamarádka?

"Tak to potom chci černý čaj s citrónem, malý šálek." řekne konečně svoji objednávku. Jenom přikývnu a jdu mu čaj udělat. Čaj mu podám, on mi dá určitou částku peněz. Popřeji mu dobrou chuť a oddechnu si, když šéf konečně zmizí s tím, že ho máme zase brzy čekat. Jsem z toho celá nadšená.

"Bylo hezké tě vidět se hezky chovat k Louisovi, ikdyž si ho i tak odmítla." řekne okolo mě procházející Ashley. Jenom se na ni zašklebím a jdu se podívat, jestli někdo z hostů něco nechce. Jako minule, co nejvíc oddaluji setkání s Louisem, ale stejně k němu musím jednou dojít.

"Sedni si prosím." řekne, když se u něj zastavím. "Nemůžu, pracuji." odpovím mu. "Šéfa tady už nemáš, tak si prosím sedni." řekne znovu, ale víc žádostivěji.

Louis's part:

Párkrát se ještě prohlídne po celé kavárně, ale když vidí, že jí nikdo nepomůže, sedne si. "Louisi, nevím proč se nevzdáš. Já s tebou nikam nepůjdu." řekne mi dřív než něco říct. "Nebylo by to někam, bylo by to rande." řeknu jí na oplátku já.

Povzdychne si a pak znovu promluví. "Rande? Ne, dej si kafe a možná půjdu." řekne mi. Moc dobře ví, že kafe nepiji nebo jsem si ho tady zatím nedal a nehodlám na tom nic měnit. "Ne, nechci kafe. Jsem spokojený se svým čajem." odpovím jí a čekám, co z ní zase vypadne.

"A já jsem zase spokojená s tím, že jsem sama. Prostě to vzdej, Louisi." řekne, vstane a odejde. "Já se nikdy nevzdávám!" zakřičím po ní, že se několik hostů otočí směrem na mě. "Co čumíte?! Hleďte si svého." křiknu na lidi, co se na mě dívají. Hned odvrátí svoje pohledy a dál si mě nevšímají.

Když se podívám na Kirsty, jenom nademnou kroutí hlavou. Kouknu se na Ashley a ta se plácne rukou do čela. Takhle na ni vážně dobře zapůsobíš Tomlinsone! Okřiknu sám sebe. Vypiji si svůj ČAJ a opustím kavárnu. Neboj se Kirsty, nepřestanu tě otravovat do té doby, dokud nepovolíš.