Supernatural

Překvapení

Sam čekal až Castiel dorazí. Volal ho už před deseti minutami. Čekal na něho u jedné hospody v malém bezvýznamném městečku. Sam měl totiž nápad, jak Castielovi dokázat, že má Deana rád. To samé i Deanovi.Už venku Sam mrzl skoro čtvrt hodiny, když se konečně Cas rozhodl objevit. Zase měl na sobě ten baloňák a kravatu nakřivo. Rozcuchané vlasy a nechápavý výraz."No konečně, Castieli. Musel si mě nechat čekat tak dlouho?" Vyjel na něj Sam."Dlouho?" zeptal se nechápavě Castiel. "Vždyť si čekal sotva půl minuty, ne?"Sam se nadechl, že začne řvát, ale nakonec se pomalu uklidnil. "Půl minuty? Čekám tu na tebe už patnáct minut. Proč, když zavolá Dean, okamžitě přijdeš?" Založil si ruce na hrudi a opřel se o zeď hospody.Cas se na něho nechápavě podíval. "Patnáct minut?" Zeptal se a dal si ruce do kapes baloňáku. Podíval se na zem, jako by se styděl.No. Tak jo. Sam se odlepil jsem se ode zdi a přešel k němu. Ten se na něho překvapením podíval. Zkoumal, co má za lubem. Sam ho obešel a přitom z kapsy bundy vytahoval šátek. Postavil se za Castiela a šátkem mu zavázal oči."Hej, Same. Co to děláš?" zeptal se Cas a zkoušel si sundat šátek z očí. Sam ho plácl po rukách a Cas je zase spustil podél těla."Neboj. Je to překvapení. Za chvíli si ho zase sundáš," řekl Sam a pořádně mu ten šátek uvázal přes oči. "Vidíš něco?" zeptal se. Když Cas zavrtěl hlavou, spokojeně se usmál. Chytil Case za ramena a pomalu s ním šel k motelu, který byl malý kousek od té hospody.Když se zastavili před pokojem, kde bydlel Sam a Dean, Cas nespokojeně zatřásl rameny. Sam otevřel dveře a popostrčil Castiela dovnitř. Sam tam nechal Case. Když zavíral dveře, řekl: "Už si můžeš sundat šátek." Díval se, jak si Cas odvazuje šátek z očí a vykuleně se dívá na pokoj. Pak už jenom za sebou zavřel dveře.Cas se leknutím otočil, když slyšel zabouchnutí dveří. Kam šel? Pomalu se díval po pokoji. Na stole, který byl kousek od postelí, bylo malé občerstvení, dva kelímky a dvě flašky piva. A na stolku mezi postelemi ležela malá svíčka. Nechápavě na to koukal. Pořád tomu nerozuměl.Přešel k tomu stolku s občerstvením a díval se na něho. Já přece nejím, probleskla mu hlavou myšlenka. Pořád se zmateně na to díval, když se otevřeli dveře."Same, mám další případ," uslyšel Cas Deana.Dean se ve dveřích zastavil a díval se na Castiela. V ruce držel klíčky a pár papírů. Asi s novým případem. Pohledem sjížděj z Castiela na stolek před ním, na svíčku za ním a zase zpátky na Case."Kde je Sam?" zeptal se rázně Dean. Zavřel za sebou dveře a zamkl je. Potom přešel ke své posteli a tam na ni hodil papíry, které měl v ruce a sundal ze sebe bundu.Castiel se na něho díval. Pořád stál slušně rovně, paže podél těla. "Nevím, kam šel. Zavázal mi oči šátkem a dovedl mě sem."Dean se na něho překvapením podíval. Pořád stejně upřímný. "Řekl si šátkem?" zeptal se. Cas jenom přikývl. "Takže ty nevíš, kde se to tu vzalo," ukázal na stolek s pivem a jídlem. Cas tentokrát zavrtěl hlavou."Jediný, kdo o tom věděl je Sam. Tebe sem dovedl a mě poslal najít nějaký případ. A když přijdu, tak najdu tebe a tohle.""Tak já zase půjdu." Řekl Cas a už se chystal zase zmizet.Dean rychle chytil Castilela za ruku a přetrhl mu tak zmizení. Cas se na něho nechápavě podíval. Dean rychle vymyslel výmluvu. Nechtěl totiž, aby Castiel odešel. "Když nám tohle přichystal, musel k tomu mít důvod, ne?" řekl první větu, co ho napadla. Cas jenom přikývl."A já možná vím, jaký důvod." Pokračoval Dean.Castiel naklonil hlavu na stranu. "Jaký?"Dean se nadechl k odpovědi. "Tenhle," odpověděl a rychle Case políbil. Jenom krátce. Když se zase odtahoval, díval se Castielovi do očí. "Chtěl, abychom si to urovnali. Mezi sebou," dokončil svoji myšlenku a znovu Castiela políbil. Tentokrát mu to Cas oplácel.Tak tohle si měl za lubem, parchante, přemýšlel Dean. Ale děkuju, Same.