2.Díky za záchranu života

950 63 15
                                    

"Tak si pojď sednout,, pobídla mě paní Lynchová. V tom okamžiku kdy jsem si chtěla sednout uviděla jsem ho. Jeho blonďaté vlasy , jeho kaštanové oči, jeho postava a všechno.

,,Nazdárek'' pozdravil jak přišel do dveří, šel přímo k lednici a mě si nevšímal. Ale viděla jsem jak mě po oku sleduje.

,,Rossi tohle je Julie'' řekla paní Lynchová

,,Ahoj jsem Julie Lemonsová'' představila jsem se nakřáplím hlasem.

,,Já Ross Lynch'' odpověděl úžasným hlasem.

Najednou mi začal vibrovat mobil v ruce. Na displeji bylo napsáno "Johnny" což byl můj bývalý kluk, překvapilo mě to rozešli jsme se jak jsme se měli stěhovat pak mě začal vydírat.

Nechtěla jsem s ním teď mluvit tak jsem odmítla hovor.

,,Kde tu máte záchod?'' jen jsem to dořekla zatroubilo před domem auto.

,,Vaši jsou tady'' řekla paní Lynchová.

Vyběhla jsem z jejich domu ,,Nashledanou'' řekla jsem otevírala dveře. Naše jsem objala až pak jsem viděla něco z čeho mi ztuhla krev v žilách - autě seděl Johnny.

Usmíval se šibalsky, že jsem se ho až bála. Jak vylezl z auta chtěl mě obejmout, ale Já jsem mu uběhla.
,,No tak Julie polib svého kluka" řekla matka. Naši totiž nevěděli o tom rozchodu.

Jeho tvář se přibližovala k té mojí nemohla jsem utéct zády jsem byla přimáčknutá k autu. Modlila jsem se za cokoliv jen abych mohla utéct. ,,Julie" zavolal Ross DÍKY BOHU.

,,Zapoměla sis tu mobil" Johnny mě pustil a Já jsem vyběhla jak o závod. Ale věděla jsem, že se to bude opakovat tak jsem se zeptala Rosse jestli by se nechtěl seznámit s mojimi rodiči. Přikývl a Já si oddychla.

Došli jsme k autu a Johnny ke mě přiběhl a přitáhl si mě k sobě.

,,Rossi tohle je -"

,, - její kluk Johnny Waterloo moc mě těší" dokončil větu za mě. Bodala jsem ho pohledem. Měla jsem chuť za křičet ,,TY NEJSI MŮJ KLUK''. Jak jsem se na něj dívala naše oči se střetli moje byly chladné a ty jeho - zamilované.

Naklonil se na de mnou a Já věděla co příjde.

,,Tak Já už půjdu" řekl Ross.

,,NE!" vykřikla jsem. Johnny se narovnal.

,,Teda ... ehm mohl bys zůstat na večeři" řekla jsem a bála jsem se, že odmítne.

,,Tak jo co bude?" zeptal se.

,,Jupí .... ehm lassange" zakoktala jsem se.

,,Ty mám rád tak jo v šest"

Tak jo známe se s Rossem den a už mi zachránil život. ****************************** Ahojky doufám, že se vám bude líbit. Omluvte mne za chyby.
Shopaholicka

Kámoš od Vedle Kde žijí příběhy. Začni objevovat