47.Poslední (part I)

295 24 3
                                    

" Jen tak odešel, ale přesto jsem se usmívala jako sluníčko. "

Otevřela jsem dveře a v kuchyni byli naši a vypadali celkem naštvaně. No spíše taťka.

,,Kde jsi byla tak dlouho!" zakřičel.

,,Já byla s Rossem!" křikla jsem na něj.

,,Jó s Rossem! A kde jste byli?" zeptal se trochu klidněji. Začala jsem přemýšlet jestli mám říct pravdu.

,,U Philipa" řekla jsem a začala se bát co na to řekne.

,,Kdo je Philip? A co jste tam k sakru vy tři dělali?!"

,,Nó já nevím jestli bych ti to měla říct" řekla jsem abych ho trochu poškádlila. Bohužel taťka začal rudnout.

,,Co. Tím. Chceš. Říct?"

,,Tati u-uklidni se"

,,Dělej běž nahoru! Máš zaracha!"

,,Né tati! Prosím zaracha n-"

,,Dělej! Nechci tě vidět!" sklopila jsem hlavu a šla do pokoje. Lehla jsem si na postel a začala si vyčítat, že jsem vůbec něco řekla. Někdo zaklepal na dveře. Mamka. Sedla si ke mně na postel.

,,Zlato?" zeptala se mile. ,,Řekneš mi co jsi dělala u Phila?" mami. Kdyby tě Philip slyšel...... nesnáší, když mu někdo řekne Phil.

,,Philip" opravila jsem ji a začala vyprávět celý den. U toho jsem si upletla dva copánky.

,,Dobře" řekla a zvedla se. ,,Jo a volala mamka od Vanessi, že je Vanessa v Los Angeles. Máš jí zavolat. Jo a klidně můžeš jít, ale musíš si popovídat s taťkou" řekla u dveří a odešla. Vzala jsem telefon a zavolala Ness.

,,Ahoj Ness! Tak ty jsi prý v L.A.!"

,,Jo! Tak nechceš se sejít? Chci ti představit mojeho nového kluka!"

,,Dobře! Tak ve dvě u Starbucksu"

,,Jako vždy"

,,Tak zatím!" odložila jsem mobil na stůl a vstala jsem s úmyslem se omluvit taťkovi. Sešla jsem schody.

,,Tati? J-já se chci o-omluvit" řekla jsem. Strašně jsem se bála.

,,Co chceš?" řekl protivně. Sedla jsem si vedle něho.

,,Tati. Prosím pusť mě prosím tě za Vanessou. A pak klidně budu doma týden" prosila jsem. Taťka se na mě podíval.

,,Tak jo ale jenom kvůli Vanesse. A až se vrátíš tak půjdeš do pokoje a celý večer z tamot nevylezeš! Zítra jdeš do školy" řekl a usmál se. Objala jsem ho. A políbila ho na líčko.

,,Moc moc moc děkuji!" řekla jsem a vyšla z domu.

Jak jsem došla ke Starbucksu tak jsem vyšla schody. Hned jak jsem vešla viděla jsem Ness.

,,Van!!" křikla jsem a rozběhla se k ní. 

,,Jull! Moc ráda tě vidím" řekla a obejmula mě. Ale už to není to objetí jaké to bejvalo. To je takový pocit jako kdyby jste obejmuli prvního člověka na ulici. Takové bez lásky.

Až jsme se odlepily od sebe tak jsem zahlédla kluka, ale nebyl to normální kluk - byl to Johnny. Schovala jsem se za lístek s nabídkou. Já vím on se změnil, ale ten strach byl furt byl ve mně.

,,Julie" řekla Ness a sebrala mi lístek. Já se na ní zamračila a naznačila jsem pusou ,,teď se nemám za co se schovat". Johnny přišel za Ness. Objal ji kolem pasu.

,,Julie já a Johnny spolu...... chodíme" řekla Van.

*******
Ahojky tak jsem se rozhodla udělat poslední "kapitolu" na dvě části, protože komu by se chtělo číst přes tisíc slov? Tak za chvilku vám tady zveřejním druhou část tak se nemusíte bát, že zase týden nebude žádná část :) tak to by bylo asi vše.
Shopaholicka ♡♡

Kámoš od Vedle Kde žijí příběhy. Začni objevovat