Kámoš od Vedle

31.Školní soud?! (part I)

" Bála jsem se, že mě vyhodí, ale pak se do toho zapojil i Ross''

"Ona je tu se mnou,, řekl Ross sebejistě.
"Tak dobře. Slečno Lemonsová? Nebude vám vadit , když budete stát?,, zeptal se mě ředitel.
"Ne,, odpověděla jsem a usmála se.
"Takže Rossi řeknete nám proč jste ukradl ten řetízek?,, zeptal se říďa.
"Ne,, řekl Ross a já se pousmála.
"Takže rovnou budete platit,,
"Jak jste si tak jistí, že ho Ross ukradl!,, začala jsem křičet. Ross se na mě podíval a naznačil, že mám přestat.
"No jo nemáme žádný důkaz, že to ukradl pan Lynch,,
"Ale máme! Ten řetízek se našel u něj!,, začala Diana.
"A co, když si ho tam dala ty?! Ty ....,, začla jsem na ni řvát.
"..... Tak dost! Než se mi tu poperete. Co kdyby jsme udělali soud? Školní soud!,,
"Školní soud?! Hah,, řekla Diana.
"Ano aspoň uvidíme kdo lže,, řekla jsem a usmála se.
"Takže sejdeme se ve čtyři u školy. A říkám oboum sežeňte co nejvíce svědků. Můžete jít. Rozchod,, řekl ředitel a my vyšli z ředitelny. Diana nám zamávala (jako ta největší fiflena na celém světě) a ne zapomněla říct:
"Uvidíme se ve čtyři. Pusinky,, a odešla.
"Uvidíme se ve čtyři. Pusinky,, napodobila jsem jí s otravou v hlase. Oba jsme se zasmáli. Šli jsme ke skřínkám a vzali si batohy. Vylezli jsme ven a mě začalo fackovat horko.
"Hele nechtěla bys jít dneska na zmrzku? ,, zeptal se mě Ross. Radostně jsem kývla hlavou.
"A rovnou by jsme tu mohli zůstat,, řekla jsem. A Ross taky jen kývl. Už jsme byli u jídelny vylezli jsme po schodech a odložili si věci do šatny. Vešli jsme do jídelny a.................. ale ne!!!!!!!!
"Ty vo. To tu Budem stát tak nejméně měsíc,, řekl Ross.
"Možná i víc,, vzdychla jsem si a šla si otráveně stoupnout do řady. Po deseti minutách jsme popošli nejmíň o dva metry. To nebylo moc před náma byli ještě aspoň tak 20 metrů.
Už jen 15.
10.
5.
3. Už jsme stáli vedle našeho stolu. Gabi tam neměla jídlo.
Což bylo divné ona jí tak minimálně 30 minut. Rozhlídla jsem se co je na oběd. Mezitím jsme se posunuli o další dva metry.
Ale ne. Děláte si ze mě srandu? Já tu pomalu půl hodiny stojím tu frontu a pak zjistím, že je bramborová kaše a kuřecí řízek? (Popravdě je to dobré jídlo, ale v náší jídelně to není vůbec jídlo. Bramborová kaše je zelená a nejde tam cítit žádný brambor a řízek je z prasečích vnitřostí. Tak jedli by jste to?) Došla jsem k okýnku kuchařka mi dala talířek z tým blivajzem a já šla znechuceně ke stolu. Tác jsem tam jen hodila a šla si pro džus. Došla jsem tam a....
"Děláte si ze mě, ale vážně srandu?,, zeptala jsem se sama sebe sice nahlas. Džus došel. Na výběr byl šedý nebo zelený čaj.
"Kašlu na vás,, řekla jsem a otočila jsem se do někoho jsem narazila. AU.
"Promiň,, řekla jsem a podívala se kdo to je.
"Nevá,, řekl a začal se smát. Byl to Ross. Jak jsem odcházela musela jsem mu říct: džus už není. Zlato. Sedla jsem si ke stolu. Za chvíli přišel.
"Od kdy jsem tvoje zlato?,, zeptal se a ve všech třech se spustil velkej výbuch smíchu.
************
Ahojky doufám, že se vám bude tato kapitola líbit. Omluvte mě za chyby. Dianu jsem tam přidala jen aby to trochu okořenila, ale začla si dělat co chce. A už mi docela leze na nervy. Vám ne? Diu jsem přidala na požadavek mé kamarádky. Tak doufám, že se ti Dia líbí. Tuto kapitolu chci věnovat: dajda03. Díky tobě jsem měla o čem psát. A chci poděkovat všem kdo mi dávají vote a píšou krásné komentáře.
Shopaholicka