95 %

631 96 1
                                    

Alex otevřel oči. Jeho pohled sklouzl na hodiny, jež měl naproti posteli. Přesně půl osmé. Ale budík nezvonil. Proč?? Asi jsem si ho včera zapomněl natáhnout.

Zkontroloval ho a opravdu! Budík si poklidně tikal, očividně nevěda, že měl před pár minutami zvonit. Ještě, že mám tak dobře vyvinuté vnitřní hodiny.

Zvedl se z postele a vydal se vstříc své denní rutinně. Věděl, že i když se mu nechce, nesmí ji porušit, protože by za to opět zaplatil procentem. Blbý Kodex. Vše stihl přesně včas.

Stejně byl ale nervózní. Co kdyby si někdo všimnul, že nemá dokonalá procenta?? Raději si přetáhl rukáv přes svůj tak nenáviděný ukazatel. Byl to sice ohromný nezvyk, ale dalo se to snést.

V kanceláři se pro jistotu všem kolegům nenápadně vyhýbal. „Nenápadně". Kéž by.

Upřímně se těšil na chvíli, až se bude moct vrátit domů. A pátrat v Kodexu. A přestat hlídat každý svůj pohyb. Nenápadně se mrkl na hodinky. 95 %. Za co??

Odpočet smrti ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat