67 %

387 65 12
                                    

Alex čekal nějakou zatuchlou půdu, ale, jak brzo zjistil, realita byla trochu jiná. Tady nahoře byl úplně jiný svět. Jediné, co Alex odpozoroval byl absolutní chaos.
,,Drž se u mě," šeptla k němu Charlotta.
A Alex ji velice rád poslechl.

Po chvíli proplétání se mezi knihovnami, gaučemi, pracovními stoly a mnohými dalšími věcmi Charlotta konečně zastavila.
,,Počkej tady a na nic nesahej," sykla. Ani nečekala na jeho odpověď, jenom opatrně zaklepala na dveře a po pár sekundách vstoupila dovnitř. Alex zůstal sám.

Po další chvíli, která Alexovi připadala jako věčnost, se dveře opět otevřely a v nich stála drobná blondýnka.
,,Pan Alex Rowe?" zeptala se ho.
,,Ano."
,,Pojďte prosím dál."
Šel za ní. Co jiného mu taky zbývalo.

Tohle prostředí poznával. Jako by z oka vypadlo jeho bývalé kanceláři. Což bylo na jednu stranu zvláštní, ovšem i přes to se zde cítil lépe.

,,Alexi!" ozvalo se odněkud zpoza masivního pracovního stolu.
,,Ano, prosím?" Alex toho muže nepoznával. Ano, byl mu povědomý, ale nevěděl odkud. A Charlotta jako by zmizela.

,,Ty už si mě nepamatuješ? Ach, samozřejmě, že ne. Kdo by si taky pamatoval ubohého Matta Powella?"
Alexovi to bylo najednou jasné. Tehdy, když zmizel to nebylo kvůli tomu, že by ho vyhodili. On odešel.
,,Jasně, že pamatuju. Jenom ses hodně změnil. Samozřejmě k lepšímu a..."

,,Oba víme, že to není pravda. Takže rovnou přejdeme k tomu, proč jsi tady. Předpokládám, že ti Charlotta nic neřekla, co?"
,,Neřekla," přiznal neochotně Alex.

,,Takže začnu od začátku. Tohle je středisko odboje. Odboje proti Kodexu. Ne, nepřerušuj mě, vím, že jsi Kodex napsal. Ale jak oba víme, Kodex není dokonalý. Ovšem Harry Rowe, tvůj ctěný bratr, se ho nechce vzdát. I po tvém odchodu na odpočinek," poslední slova skoro vyplivl. ,,Takže snad chápeš, že potřebujeme tvoji pomoc. Pomoz nám zachránit, co jste zkazili."

,,Já..." začal Alex. Tohle bylo na něj trochu moc najednou. ,,Já si to ještě budu muset promyslet."
,,Samozřejmě. Však přidat se k nám můžeš kdykoliv."
,,Já vím."

V tu chvíli skoro cítil, jak mu utíká další procento. Na hodinkách zůstalo už jen 67 %.

Odpočet smrti ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat