Odpočet smrti ✔

62 %

Alex čekal, že po přidání se k odboji se jeho život od základů změní. Že si bude připadat jinak. No, opak byl pravdou.

Žádné velké změny se nekonaly. Nebo je aspoň nezpozoroval. Pořád byl ten stejný Alex. Nic víc, nic míň.

Jeho největším problémem se stala nuda. Aktivity, jimiž dříve trávil svůj volný čas jej najednou přestaly zajímat. Doufal, že odboj mu dá nové zájmy. Jenomže se nedělo nic. A on se příšerně nudil.

Z úvah jej vytrhlo až otravné zvonění upozorňující na nový hovor. Tohle číslo neměl uložené.

,,Prosím?" zeptal se volajícího.
,,Kdo tam je?" ozvalo se nazpět.
,,Alex Rowe," oznámil povědomě znějícímu hlasu.
,,Jsem rád, že tě slyším. Už jsem se bál, že mi Charlotta dala špatné číslo."

Hlasu očividně vůbec nevadilo, že se ještě nepředstavil. Zato Alexe to dopalovalo přímo pekelně.
,,Prosím, kdo je tam?" zeptal se tedy.
,,Donald. To už jsi mě rychle zapomněl," zasmál se hlas.

Alex najednou přesně věděl, proč mu přišel povědomý.
,,Promiň, nepoznal jsem tě," začal se omlouvat, ale Donald ho přerušil.
,,V pořádku. Jenom jsem se tě chtěl zeptat, jestli bys nechtěl něco podniknout?" Ten chlap mi snad čte myšlenky.
,,Moc rád. Kdy a kde?"
,,Centrum Trenxal, jestli víš, kde to je. Co třeba zítra v poledne?"

Alex moc dobře věděl, co je ono centrum zač. A kdysi se zapřísáhl, že tam v životě nevkročí. No, v nynější situaci mu to neznělo jako až tak špatný nápad.

,,Jasně, budu tam."
,,Super. Tak se uvidíme tam, zatím."

Moc dobře věděl, že je to špatný nápad. Tak ať to aspoň stojí za to, pomyslel si, když viděl své nové číslo. 62 %.