Když se Alex ráno probudil a zjistil, že procento zase zmizelo, už to skoro neřešil.
Možná si uvědomil, že tomu prostě nezabrání, možná si na to už tak trochu zvykl. Samozřejmě, byl by rád kdyby to už konečně přestalo, ale ať už přemýšlel jak chtěl, nepřišel na způsob, jak to napravit.
Každopádně ať už byla správná cesta jakkoliv, začínal se nudit. Přece jenom se s knihami a filmy nedá vydržet věčně. Asi bych si měl najít nějakou práci. Ale kde?
Nakonec si vzpomněl na jedinou nabídku, kterou tady objevil. V místním obchodu. Častokrát přemýšlel, jaké by to bylo, tam pracovat. Dnes se rozhodl. Půjde tam.
×××
,,Vítej Alexi. Co to bude tentokrát?"
,,Dnes nic, děkuji paní Nicholsová. Přišel jsem se zeptat, jestli nepotřebujete s něčím pomoct."
,,Oooo, to je velice milé Alexi, pomoc se vždycky hodí. Jenom se obávám, že aktuálně nemám jak ti zaplatit."
,,Tím se netrapte. O peníze nouzi nemám. Jenom už se doma nudím, tak tady bych byl alespoň trochu užitečný."
,,Děkuji ti, Alexi, ale obávám se, že tvou nabídku nebudu moct přijmout. Jsi moc hodný, ale nebylo by to vůči tobě fér..."
,,Žádné ale," usmál se na ni Alex. ,,Příjdu zítra o půl osmé. Na shledanou paní Nicholsová."
,,Na shledanou Alexi. A děkuji."
×××
Když při odchodu zavíral dveře, všiml si, že má na hodinkách opět o procento méně. Alespoň to bylo pro dobrou věc.
Ani to však hodinky neobměkčilo. Zákon je zákon. A tak zvesela ukazovaly 88 %.
ČTEŠ
Odpočet smrti ✔
FantascienzaKaždý je má. Někdo luxusní, někdo obyčejné. Hodinky. Ale co vlastně ukazují? Nikdo neví. Jedno je ale jisté. Tomu, kdo se něčím odlišuje, kdo se nechová přesně podle vytyčených pravidel, tomu se změní na odpočet smrti. Kde se stala chyba? Alex Rowe...
