Sen nebo noční můra? short story

přežijeme to?

......
Pátý (poslední) den
......

"Když někdo zešílí je schopný čehokoliv" říkala ale já jí nevěřila teď už věřím.... Kdybych v tu dobu nebyla tak hloupá mohla jsem teď sedět v teple svého domu a mohla jsem pít teplý čaj se svou nejlepší kamarádkou a svým klukem. Na to vše jsem myslela když jsem seděla a byla přivázaná k té židli.
Ale v tu chvíli jsem uslyšela známí hlas. " Lauro! Lauro! prober se!!" "Co? Kde to jsem? Leno? Jsi to ty?!" A já jsem jen odpověděla: "Ano Lauro jsem to já. Nemůžu uvěřit tomu že jsi se probudila už jsem ztrácela naději."
Hned jsme se začali bavit o tom já se odsud dostaneme, a v tom ze sebe Laura vyhrkla: "Mám v kapse kapesní nožík!"
Hned byl jasný plán. Získat nožík a osvobodit se.
Snažili jsme se k sobě přisunout. Což šlo dost těžško ale nějak jsme to zvládli. Potom jsem musela Lauře z kapsy vyndat nožík. Což bylo také docela těžšké s přivázanýma rukama. Asi po 5 minutách jsem zakřičela: "Ano mám ho! Jo! " A Laura jen odpověděla : Jo jsi úžasná. Ale teď mě rozvaž!"
První ruka šla rozvázat lehce, druhá byla trošku těžší ale také jsem ji rozvazala. Laura si pak rozvázala jednu nohu, a pak i druhou. Rychle vstala ze židle a šla mě rozvázat. Ale v tom se ozvalo bouchtutí dveří. Laura vyjekla:
"Samanta přišla! " rychle mi uvolnila ruce a sedla si zpatky do židle a dělala že je pořád v komatu. Já jsem dala ruce zpátky na místo kde byli přivázané. "Nazdárek tak jsi připravená na smrt Leno?"
Samanta měla v ruce ten nůž kterým mě předtím pořezala. Pevně ho chytla a napřáhla se přímo na mé břicho.
Ale v tom jí ze zadu popadla Laura a svalila ji na zem. Já si rychle rozvázala nohy, vstala jsem ze židle a vzala Samantě nůž z ruky. Položila jsem ho na stůl a vzala jsem do ruky telefon abych zavolala policii. Ale v zápětí jsem uslyšela další ránu. Samanta přetahla Lauru židlí přes hlavu a ona omdlela. Samanta vstala pořád se ke mně pomalu přibližovala, a po cestě si vzala nůž do ruky. Stála asi metr ode mne a začala na mě mluvit:"Dobrý pokus, ale na mě si jen tak nepříjdete!" Ale v tu chvíli už byla policie u dveřmi a vyrážely je. Samanta na mě promluvila: "ty svině!" A pak už si pamatuji jen ostrou čepel která probodla mé břicho. Mezi tím co jsem postupně omdlévala jsem sem tam zahlédla nějakého policistu co dává Samantě pouta.
Pak už jsem vyděla jen tmu.
••••••••••••••••~~~~~~~~•••••••••••••••
Všem děkuju za komenty a feedback-votesy.  
A ráda bych po případě věděla co se vám líbí nebo nelíbí. Díky všem.
☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺                     
#∆* see you again *∆#