Sen nebo noční můra? short story

spoluvězeň

Kroky stále sílyli a sílyli, až se otevřeli dveře a Samanta na mě začala mluvit: "Ahoj Leno tak ti tady nesu malou společnost." Vstoupila dovnitř z bezvládným tělem přes rameno. Ale v tu chvíli jsem si uvědomila že to bezvládné tělo je Laura. Samanta Lauru taky začala přivazovat k židli. Nejdřív jí přivázala ruce a pak nohy, nakonec jí vyndala z kapsy telefon a položila ho vedle mého. Samanta se na mě otočila a začala na mě mluvit: " Chci si pořádně vychutnat tvojí smrt. Ale neboj se budete tady už jen tak týden. Haha." Řekla a odešla. "Lauro! Lauro! Prober se!" zkoušela jsem Lauru vzbudit ale neprojevovala známky života.
......
Druhý den ráno
......
Noc byla děsivá a plná obav a strachu. Ale taková byla každá noc tady. Laura se pořád neprobrala obávala jsem se nejhoršího. Nemohla jsem se ani podívat jestli dýchá, protože byla ke mně zády. Mezitím co jsem se snažila se nějak podívat na Lauru se ve dveřích objevila Samanta s nožem v ruce: " Ahoj Leno, jaká byla noc? A jé jé kamarádka se ještě neprobrala? To to s ní bude asi špatné co? Je taková škoda že ty už s tím nic neuděláš, protože si naprostá nicka!" Naklonila se ke mně tak blízko že jsem jí mohla kopnou do kotníku. A já situace využila a kopla jí, i přesto že jsem měla přivázané nohy k židli. Samanta zaskučela bolestí mého kopance. Ale mé kopnutí mi oplatila 100x hůř. Využila příležitosti že má nůž v ruce a pořezala mě kde to šlo na rukách, nohách, břichu i na obličeji Byli to obyčejná říznutí. Jako když vaříte a říznete se. Akorát byli po celém těle. A v Samantiných očích byl vydět vztek který na mě má. Řekla mi: "uděláš to ještě jednou a potvrdím ti že tvá kamarádka je vážně mrtvá. Vlastnoručně jí otočím a zapíchnu!"
Od té doby jsem jen poslušně čekala ma svou smrt.
••••••••••••••••~~~~~~~~•••••••••••••••
Všem děkuju za komenty a feedback-votesy.
A ráda bych po případě věděla co se vám líbí nebo nelíbí. Díky všem.
☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺

#∆* see you again *∆#