12. Náhoda

291 19 2
                                    

Kolem šesté už jsme byly obě ověšené spoustou těžkých tašek. Shodly jsme se že se už jen podíváme na boty a pojedeme domů. Prohlížela jsem si jedny boty co se mi fakt líbily když do mě Ema šťouchla ,,Poprvé je to náhoda ale podruhé? Jaká je šance že se v tak velkém městě potkáte dvakrát." nechápavě jsem se rozhlížela po obchodě až můj pohled spočinul na Petrovi. Byla jsem celkem nervózní ale vydala jsem se k němu. Byla jsem jen kousek od něho když si mě všiml ,,Á holka s kafem." usmál se na mě ,,No jo. Caroline." představila jsem se ,,Petr." ,,Moc ráda tě poznávám." mířil k nám nějaký kluk a když se zastavil vedle Petra radši jsem zamířila pryč. Boty mě přestaly úplně zajímat. Ema mi nabídla odvoz domů za což sem byla moc ráda. Ráno nás budil Ian a Fredy. Naléhali zda jim neuděláme snídani že prý doma nikdo není. Souhlasila jsem i když se mi vůbec nechtělo. Hodila jsem na sebe světle fialové šaty s knoflíčky a pospíchala dolů. S Emou jsme udělaly výbornou snídani pro nás všechny. Ema se s námi pak rozloučila a jela domů. Někdo zazvonil. Čekala jsem zda tam kluci nedojdou ale ani jeden z nich se k tomu neměl ,,Dojdi tam." křikl na mě Ian. Protočila jsem oči ale šla otevřít.

Nový začátek úžasné story /dokončenoKde žijí příběhy. Začni objevovat