Náhoda? Nemyslím si...✔

11. Kapitola

"On obětoval i tvojí mámu. Dostanu ho. Pomstim se." V jeho hlase byly známky vzteku a on je nijak netajil.

Mlčela jsem, vlastně ani nebyl důvod mluvit. Tak proto mě zatím nezabil.

Vztek neměl jen on. I já, Nick vypadal, že pokud ho někdo malinko nasere, zabije ho.

Cítila jsem se jako puberťačka. Měla jsem chuť brečet. Měla jsem vztek. Ten hajzl.

Do místnosti vstoupil jakýsi černovlasý, hodně svalnatý, hnědooký muž. Mohlo mu být kolem 27 let.

"Tákže ségra už přijela?" ušklíbl se posměšně. "Vítej holka, snad tu nejsi jako děvka, to bych tě musel odpálit, nesnesl bych mít děvku v rodině"

Naprosto jsem nechápala, o kom to mluví. Jemu se však úšklebek z tvaře neztratil. S ním to bude ještě obtížný.

"Ericu, nestraš ji" zasmál se Theo
"Nechtěj ji vystrašit před její první noci tady" přidal se Nick.

"Jacobe, zdaar" usmál se na jednoho bloncka s hnědýma očima, který koukal směrem na mě. "Ericu, nečekal jsem tě tady" odpověděl Jacob.

Chlapi se bavili a Jacob přišel ke mě.
"Takže ty jsi sestra Erica?" zeptal se. "Ano, odpověděla jsem"

"Tak to má štěstí, mít tak sexy nevlastní ségru" usmál se Jacob. Že by byli o slušnější mafiáni? Očividně ano.

"Chtěl bych tě tu provést" usmál se Jacob.

"Možná by to šlo" usmála jsem se. On mě nabaluje.
Nabaluje, to se ještě používá? Smálo se mi podvědomí.

"Jacobe, mám pro tebe pár příjemných zpráv" uchechtl se Nick

Smáli se a já se nenápadně vytratila.

"Fey, kam běžíš" zařvali Jacob s Theem

Rozeběhla jsem se a pokoušela vyběhnout na tu chodbu, kterou mě vedl Nick do té místnosti.

Slyšela jsem dupot nohou, tak jsem zrychlila. Bylo to tu jako v bludišti. Přidala jsem ještě do kroku, to už jsem běžela tryskem po chodbách, ale zdálo se mi, že tady už jsem byla. Doprava, doleva, zase doleva, doprava, rovně...

Zahla jsem za roh a do někoho vrazila.

"Pardon" skrčila jsem se.

"Ty ses opovážila do mě vrazit? Kam koukáš krávo" zařval ten chlap.

"Teď dostaneš něco, cos ještě nikdy nedostala ty jedna děvko."

Rozbrečela jsem se. Chytil mě za ruku a dotáhl do malého pokoje. Byly tu dvě postele, na jedné ležela nějaká holka pod dekou.

"Uděláme si dobře, co?" zazářili mu oči. "Jak to máš ráda?"

Neodpověděla jsem.

"Neumíš mluvit?" vřískl a na tváři mi přistála jeho pěst.

"Umím" odsekla jsem. Další rána pěstí.

"Mi kurva řekni, jak to máš ráda"

Když jsem neodpovídala, vrazil mi ještě facku a pak pronesl.
"Chtěl jsem, aby to pro tebe nebylo takový utrpení, ty chceš opak."

Vzal řemen a přivázal mě k posteli. Trnutím mi stáhl kalhotky i s džínama...

...

Když bylo po všem, natáhl si kalhoty a šel pryč. Byla jsem polonahá, ovšem pod dekou. Slyšela jsem, jak se ta holka na posteli vedle me pohnula.

"Žiješ?" zeptala jsem se.

"Ještě jo..." usmála se, "až on zjistí, co udělal, tak si to za rámeček nedá"

Nechápala jsem. "Jsi sestra Erica, vzdálená sestra Thea. Možná přítelkyně Nicka. Fakt si myslíš, že to nechají jen tak, jako by se nic nestalo?"

"Jmenuje se Mike" řekla po chvilce ticha. "O tobě vím, že jsi Fey McRider, já se jmenuju Gloria, pro tebe Glori-" Najednou jsme zaslechly hlasy z venku.

"Jak ses mohl opovážit se jí dotkout?!?" řval Theodor
"A co jsem měl dělat?" řval Mike "Vrazila do mě"
"Nemusíš si to s holkama vyříkávat takhle" vyjel na něj Jacob. "V tomhle domě musí existovat nějakej řád, jak by to tu jinak vypadalo? Patrick nás bude drtit jednoho za druhým. S ním i Harry a ten Fabian. Copak jsi až tak zaostalej kretén, že to nechápeš?"
Ozval se výstřel, křik a hned na to cvaknutí zbraně.
"Tos posral kámo" zaslechla jsem nasranej hlas, ale nešlo rozeznat, čí to byl hlas. Pak další výstřely, tentokrát dva najednou.

Rozrazili se dveře a dovnitř vpadl Theo. Měl postřelenou ruku. Natáhla jsem na sebe oblečení a šla k němu.

"Bolí?" zeptala jsem se.

"Ano, ale stálo to za to." odpověděl odměřeně Theo. "Zasloužil si to"

"Tys... Ho zabil?" ozvala se Glori

Theo těžce oddechoval a přikývl.
Glori se rozšířili zorničky.

"Nejen že tě znásilnil a dělal by to tak i nadále" otočil se Theo ke mě "ale zabil Jacoba"

Objala jsem ho. Nejdřív se mu to moc nelíbilo, ale pak se nechal.

Po chvilce mě dovedl zpátky na pokoj a Glori bude spát na tý druhý posteli. O Glori jsem se něco málo dozvěděla. U Mikea byla už asi dva týdny, po celý dva týdny nebyla o pořádnym jídle. Trpěla. Ona toho o mě věděla spoustu. Tedy, to, co zbytek.

Večer jsme uspořádali vodní bitku a udělali z koupelny veřejné kluziště. Když jsme se usušily, tak jsme už jen padli na postel a smáli se.

Po pár hodinách jsme usnuli...