Náhoda? Nemyslím si...✔

13. Kapitola

S těžkým srdcem jsme vjeli do sídla. Fabian je asi bohatý. Dojeli jsme do podzemního parkoviště. Fabiánovi muži mě a Thea odvedli. Vypadalo to tu jako v nějaké firmě. Daniel celou tuhle výpravu 'vedl'. Teď jsme šli jakousi temnou chodbou. Dlouhou, dveře byly až na konci. Tomu se říká šetření místem...

Vstoupili jsme do další místnosti. Byl tu kruhovej stůl, okolo kterého sedělo asi sedm mužů. Theodor mi pevně stisknul ruku.

"Pusť ji" přikázal mu hnědooký muž s tmavě hnědými vlasy. "Dělej Theodore"

Theo mě neochotně pustil. Muž pokračoval.

"Proč jsi tady? Myslel jsem, že děvky tě nezajímají"

"Tohle není děvka" odsekl Theo "Nepoznáváš dceru svého konkurenta, co ti zabil tolik lidí? Toho, co pro Dareka překupoval před 10-ti lety drogy?"

Hnědoočko se zamyslel.

"Josh McRider, takže ty jsi dodržel svůj slib, že mi malou Fey přineseš?" usmál se šibalsky. "Ale koukám, zase tak malá není"

"Jak vidíš, tak ano, přivedl jsem ji." odpověděl Theo.

"V tom případě, už mi k ničemu nejsi. Bille, odveď ho a nech ho zabít." poručil

"NE!" vykřikla jsem "To nesmíte"

"Já rozhoduju o tom, co se tu smí a co se nesmí, holčičko" odsekl chladně "Nepředstavil jsem se. Fabian Greenworch, pro tebe ale jen Fabian. Nechci taky, abys mi vykala."

Přikývla jsem. Nic jiného mi nezbývá. Něco mi říkalo, že to nebude jako u Thea a Nicka.

Muž zvaný Bill chytl Thea a chystal se ho odvést pryč. Theo se naposledy otočil ke mě a zašeptal: "Fey, hodně štěstí.. Mám tě rád"

"No jo, moc krásný" odfrkl si Fabian. "Kotě, mám pro tebe práci. Zítra se vše dozvíš. O Theodora se neboj, tomu bude líp bez tebe. A pamatuj si: tvého otce dostanu, ať se ti to líbi, nebo ne. Hej, ty!" křikl na muže, sedícího úplně u zdi. "Odveď ji, ale opovaž se na ni šáhnout, rozumíš?"

Muž vstal. Vypadal docela mile, ale měl hrubý pohled. Černovlásek... Modré oči.. Dokonalý. A jeho rty.. Je to mafián Fey, ten tě bude chtít na jedinou věc... Bylo to na něm vidět, jak nerad musí plnit onen poslední příkaz, který mu Fabian dal. Na sebe šáhnout nenechám ani od Fabiana, ani od nikoho jiného.

Došel ke mě a pokynul, ať jdu za ním. Přikývla jsem. Ať si něco zkusí hajzl.

"Pojď kočko" šibalsky se usmál. Úsměv jsem mu opětovala, ale ten můj byl.. Chladný. Vyšla jsem za ním za dveře.

"Musím ti zavázat oči - nařízení Fabiana" řekl a vytáhl pásku. Převázal mi s ní oči. Neviděla jsem přes ní nic. Muž mě chytil za ruku a nějak se mnou šel. Nevěděla jsem kam.

Neušli jsme ani dvěstě kroků a už jsem byla na normálním světle. Jenže na chvíli.

"Budeš muset být opatrná. Fabian tě zabije. Nemá srdce. Nikdo z nás tu nemá city." promluvil najednou.

"Jo, to mi došlo"

"Dávej si pozor na jazyk. Od Theodora máš hubu pěkně prořízlou. Na tohle si nezvykej"

Jen jsem pokrčila rameny. Nehodlám mu nijak odporovat, aspoň zatím.

"Neumíš mluvit?"

"Umím kurva"

Na tváři mi přistála facka. "Na tohle si nezvykej. Už jsme tady. Tohle je tvůj pokoj, máš zakázáno zněj jakkoli utéct, pokud chceš zůstat naživu. Bodyguardy ti sem pošleme."