Změna (FF OF VADAK) DOKONČENO

17. Část- Vadimův pohled

                               ====VADIMŮV POHLED====

,,Mami tak já jdu. Ahoj." Zavolal jsem na ní z chodby když jsem se obouval.

,,Jojo, ahoj. Držím palce ať ti to výjde." Usmála se na mě a zamávala mi.

Sešel jsem schody a upaloval do obchodu pro bonboniéru a růži. Musím se jí omluvit....

Fakt nevím co to do mě vjelo, zase jsem byl nějakou dobu mimo... Fakt nevím! .. Ach Vadime, vzpamatuj se. Teď už běž jen koupit to co máš a nemysli na to. Třeba ti odpustí, už tolikrát jsem jí ublížil! Možná mi ani neodpustí..Jsem idiot který láme srdce...

,,Dobrý den." Pozdravil jsem prodavačku. Jen na mě kývla.

Taak, teď jen najdi nějakou bonbonieru.. Pak zajdeš pro růži. ...

Tahle bonboniéra vypadá dobře!  Hmmm.. S vanilkovou náplní! Mňam.

Ježiš Vadime neslintej.

Nad tím jsem se musel zasmát.

Přišel jsem k pokladně.

,,Bude to 78 korun." Ohlásila mi prodavačka.

Dražší to být nemohlo? Už neví jak z lidí vytáhnout peníze... Tohle byla ta nejlevnější bonboniéra tam..

Vytáhl jsem z kapsy peníze a zaplatil.

,,Děkuji, nashle." Odešel jsem z obchodu a kráčel do květinářství.

Po "nákupu" jsem se vydal do nemocnice.

Hele, tam někdo jde, zkusím se zeptat kde Kate leží.

,,Dobrý den. Mohl bych se zeptat kde leží Kate O'brien?"

,,Jé, dobrý den. Leží na pokoji číslo 15. Musíte do 3 patra pak zahnout do leva a dveře po pravé straně, uvidíte to tam." Usmála se na mě.

Šel sem nahoru, jelikož výtah si už někdo chytil (Pozn.Aut. Výtah už si někdo chytil.. Pojďte chytat výtahy! Why not, že. :D )

Došel jsem ke dvěřím a zaklepal.

,,Dále." Uslyšel jsem hlas Kate. Tohle mi chybělo. Moc.

,,Ahoj." Usmál jsem se na ni.

,,Ahoj." Řekla sklesle.

******

,,Popřemýšlej o tom, jestli mi odpustíš. " Chtěl jsem odejít, jenže...

,,Vadime." Zavolala na mě. Rychle jsem se na ni otočil.

,,Odpuštěno." Usmála se.

Rychle jsem jí objal..

Ukápla mi slza..

POČKAT?! COŽE?! Ukápla mi slza?! .. Vadim vzmuž se! Rusáci nebrečí.. A nebo.. To je jedno,.. Odpustila ti holka kterou miluješ od prvního pohledu...

Stiskl jsem jí ještě víc.

Pak jsme jen mluvili o blbostech..

Začalo jí krvácet líčko..

,,Co se to děje?" Vykřikl jsem a běžel pro sestřičku.