Noví bohové Olympu - Odhalení pravdy

5. kapitola - Olymp v čase přítomném

Všech dvanáct se objevilo před obrovským komplexem antických budov na kopci a pod nimi se rozkládalo město, ale nebylo to žádné moderní velkoměsto, ale malé a udržované městečko.

„To je Nová Paka," vyhrkla překvapeně Eliz.

„Jak to víš?" zeptal se jí jeden z neznámých čtyř chlapců.

Eliz se na něj obrátila, aby si ho mohla lépe prohlédnout. Byl hubený s temně modrýma očima a oříškově hnědými vlasy. Na sobě měl hnědý plášť s černou košilí a s černými kalhoty. Tohle oblečení Eliz už viděla v Temné akademii, když tam byla na měsíc studovat, nosili ho tam vlkodlaci.

Poté se rozhlédla i po zbývajících třech chlapcích, které neznala. Ti na sobě měli bílé košile s černými kalhoty a kolem krku měli uvázanou kravatu. Přes to měli přehozený tmavě modrý až černý hábit. Jeden byl blonďák, další měl světle hnědé vlasy a poslední je měl barvi mědi.

I jejich uniformu Eliz poznala. Byla Anglické školy čar a kouzel, kde učil Ethenův otec.

„Bydlím tady," odpověděla konečně na otázku od vlkodlaka. „Jsem Eliz," představila se a nabídla mu ruku.

„Stephen," usmál se a ruku přijal.

Poté se mu představili i ostatní z Academie.

„A vy jste?" otočil se Ethen na zbylé tři chlapce, kteří zatím nepromluvili ani slovo.

„Já jsem Draco," ujal se slova blonďák. Poté ukázal na zrzka, „to je Williem a tohle Thomas," představil i kluka s hnědými vlasy. A začalo další kolo představování.

„Eliz, ona je Nová Paka v Řecku? Já myslela že jsi z ČR," zeptala se nechápavě Jane.

„Máš pravdu, pocházím z Česka a tohle je Česká republika. Avšak nevím co tady dělají ty řecké chrámy. Jediný chrám, který tu máme je támhle klášter Na nebevzetí Panny Marie," odpověděla a ukázala na další komplex budov na protějším kopci.

„To ale nejsou jen tak nějaké chrámy," ozval se Mares, „to je Olymp, sídlo bohů. A obzvlášť našeho otce boha Dia."

„Vy jste polobohové?" zeptal se překvapeně Thomas.

„Ne, my jsme bohové. Naše matka je bohyně Héra," vyvedla ho z omylu Chariss.

„Kolik vám proboha je?" zeptal se vyděšeně Will.

„No mělo by nám být přes šest tisíc let, ale jaksi jsme se v sedmnácti přesunuly o šest tisíc let do budoucnost," pokrčila rameny.

„Přesně tak," ozval se nový hlas za jejich zády.

Všichni se naráz otočili k budovám a spatřili před nimi stát chlapa v tmavě šedém hábitu drahé látky. Měl krátké bílé vousy a zářivě bílé vlasy elegantně ostříhané nakrátko. V obličeji byl podobný...

„Otče," vyhrkla dvojčata překvapeně. Před přesunem do budoucnosti měl jejich otec ještě zrzavé vlasy a měl čistě oholenou tvář.

„Vládče Die," pronesla nastejno Eliz a klesnula na jedno koleno. Ostatní dívky i Ethen následovali jejího příkladu.

Zbylí chlapci zůstali nerozhodně stát , nevědíc, jak mají zareagovat.

„Povstaňte děvčata a Ethene," pronesl bůh příjemným avšak rozkazovačným hlasem a vyčkal až se všichni postavili na nohy a pokračoval stejným tónem, „a nyní dívky přistupte ke mně blíže."

Dívky opatrně přistoupily k hlavnímu bohu. K nim se přidala i Chariss a všechny se postavily do jedné řady, podle živlů, před bohem. Tudiž Eliz stála první zprava a vedle ní Chariss, dále Jane, Klér, Hyacinta a řadu ukončoval Krysta.