Eliz vešla do svého pokoje v temné academii. Měla úplně stejný jako, když zde byla poprvé v pátém ročníku.
Pokoj byl zařízen v tmavých odstínech černé a rudé. Naproti dveřím byla jediná velká postel a u ní noční stolek z dubového dřeva. Postel měla černý přehoz a tmavě rudé povlečení. Pod oknem, které ukrýval tlustý závěs, stál stůl ze stejného materiálu jako noční stolek. Na druhé straně stála šatní skříň, též vyrobená z dubu. Vedle skříně byly dveře vedoucí do koupelny.
Eliz si povzdechla: „Zase všechno tak depresivní," pomyslela si.
Přešla ke skříni a dala se do vybalování. Většinu svých věcí nechala i nadále v kufru, neboť skříň i tak byla plná oblečení v černé a rudé barvě. Vytáhla si akorát pár světlých triček a kalhot, aby ve volném čase nemusela chodit v tom tmavém.
Eliz, i přestože je upírka, si nikdy neoblíbila tmavé barvy. Popravdě je přímo nenáviděla i když na lov a schůze rodu chodila v tmavém, ale to oblečení měla už od mala a za tu dobu si ho i trochu oblíbila.
Teď se ale přímo znechuceně dívala na trička a sukně jen v tmavých odstínech, a přemýšlela jak ho co nejlépe zapálit, aby to nikdo nevšimnul.
Pláště, které vysely na ramínkách, jí tolik nevadily a ještě tam k nim přidala svůj upíří plášť.
Než odešla do svého pokoje, bylo ji sděleno, že se do hodiny setkají v jídelně, kde jim budou řečeny bližší informace, a že si na sebe má vzít tmavé oblečení, zatím nebyl podmínkou plášť se školním znakem.
Sice si neoblékla své oblečení na lov, ale na tmavě rudou halenku na zapínaní a černou sukni si oblékla svůj upíří černo-rudý plášť.
Ještě si s pomocí magie zapletla vlasy do francouzského copu, obula černé kozačky a vyrazila. Kde je jídelna si pamatovala moc dobře.
Cestou potkala Ethena, kterého do jídelny vedl Stephan.
„Ahoj," pozdravila je Eliz.
Ethen měl na sobě stejný plášť jako Elizabeth a i on měl pod ním rudou košili a černé kalhoty. Zato Stephan měl hnědý plášť s černou košilí a černými kalhoty. Oblečení určené vlkodlakům.
„Ahoj," přivítal ji Ethen letmým polibkem na tvář.
„Čau, vypadáš dobře," pochválil ji Stephan.
„Dík," usmála se Eliz
Do jídelny došli společně v družném hovoru o bitvě a nových bozích.
U jídelny se od nich Stephan odtrhl a pokračoval ke vchodu ven na pozemky.
Eliz s Ethenem vkročili do jídelny, kde již bylo osm upírů s podobnými plášti jako Ethen a Eliz, ale každý měl jinou podšívku.
„TO vypadá, že tu jsou zastoupeny všechny rody," pošeptal Ethen Eliz do ucha.
„To jo," přikývla Eliz, „má nás tu být patnáct a rodů je jedenáct."
„Pokud my zastupujeme hlavní rod, tak tu jsou ještě tři rody po dvouch," dodal Ethen.
„Asi češi, angličani a rumuni," prohlédla si zde přítomné.
„Češi už tu jsou," ukázal na dvě osoby v černých pláštích s modrou podšívkou stojící nedaleko nich.
„Jdem je pozdravit," rozhodla Eliz a rázným krokem se vydala ke dvojici. Ethen ji těsně následoval.
„Ahoj," promluvila v upírštině.
„Čau Eliz, Ethene," pozdravil je chlapec s čistě blonďatými vlasy.
ČTEŠ
Noví bohové Olympu - Odhalení pravdy
FantasíaDvojčata boha Dia a bohyně Héry se dostanou do budoucnosti, kde se seznámí s dalšími deseti dospívajícími. Dva jsou upíři, jeden vlkodlak, další čtyři dívky, které ovládají živly a tři kluci. Vznikne tak skupinka, která zastoupí bohy ve válce proti...
