Noví bohové Olympu - Odhalení pravdy

Prolog

V dávných dobách, ještě za dob starého Řecka, žili dva sourozenci, dívka a chlapec, dvojčata. Byli to děti boha Dia a bohyně Héry. Dívka se jmenovala Charissa a chlapec Mares. Dívka byla menší postavy se zrzavými po záda dlouhými vlasy. Zrovna jí bylo sedmnáct, ale vůbec na to nevypadala. Chlapec byl urostlejší. Měl stejně zrzavé vlasy na krátko střižené. Oba měli drobný nos a modro – zelené oči. Ač byli dvojčata měli každý jinou povahu. Charissa byla divoká a hlučná, zato Mares tichý a klidný. Všichni si o Chariss mysleli, že až dospěje bude bohyní zábavy a Mares bohem klidu.

Chariss často vyváděla různé ztřeštěnosti a Mares to za ní žehlil u jejich otce. Zeus byl na dvojčata velmi přísný, neboť po jeho smrti měla převzít vládu nad zemí. Proto jim nikdy neodpustil jediný vtip, který kdy provedli a místo toho jim nadělil další učení.

Dnes Charissa byla v knihovně před hodinou s otcem. Vymýšlela další plán, jak někomu na Olympu znepříjemnit život. Mares seděl v pokoji na posteli, kde si četl svoji nejoblíbenější knihu.

Chariss vběhla do pokoje s knihou v ruce a skočila na Maresovu postel.

"Koukej brácho, co jsem našla," řekla Chariss a strčila mu do ruky knihu.

Mares odložil svou knihu na stolek u postele a převzal si nabízenou knihu od své sestry. Kniha nesla název Cesty časem.

"To nemyslíš vážně!" zavrčel Mares na sestru.

"Co je?" zeptala se nevině se tvářící Charissa.

"Máme zakázáno pohrávat si s časem. Za tohle nás otec zabije, jestli to zjistí," odpověděl ji nahněvaně Mares.

"Pokud mu to neřekneš, tak to nezjistí. Vrátíme se jen na chvilku do minulosti a poté hned zpátky," prohlásila Chariss, "copak jsi nikdy netoužil poznat dědu? Vidět Poseidóna s otcem a Hádem jako děti? Nikdo nám o tý době nechce nic říct."

"Jak chceš, ale mě do toho netahej, já mám svůj život rád," řekl Mares, pochvíli dodal, "a nemysli si, že to zase budu urovnávat u otce. Já už na to nemám."

"Posero."

"Já nejsem posera," ohradil se Mares.

"Jasně," protočila oči v sloup.

"Tak mi podej tu knihu," řekl rozhodně. Charissa mu ji s úsměvem podala a Mares v ní začal listovat.

"Mám to," řekl a ukázal ji stránku, na kterém bylo jednoduché kouzle na návrat do minulosti a hned pod tím kouzlo do budoucnosti.

"Kdy to vyzkoušíme?" zeptala se nadšeně Chariss.

"Zítra," odpověděl. Založil stránku a schoval knihu pod polštář s úmyslem odnést ji večer zpět do knihovny a schovat ji před sestrou. Právě v čas. Do jejich pokoje zrovna vešel Zeus s nějakými destičkami v ruce.

"Sednout," přikázal. Oba se poslušně zvedli a usadili se za stůl. Otec před každého položil jednu destičku.

"Eklea," pronesl a na destičkách se začal objevovat text v kouzelnickém jazyce.

"To je podrobný popis dění mezi lidmi. Přečtěte si ho a poté mi řekněte, co byste jako vládcové udělali," přikázal jim.

Dvojčata se bez odmlouvání pustila do čtení. Deska popisovala hladomor, který vznikl z přílišného sucha, a přesnou statistiku úmrtí za poslední měsíc.

"Otče, já bych poprosila tetu Deméter, aby použila zavlažovací a růstové kouzlo, která by mohla navrátit úrodu," pronesla Charissa.

"Maresi máš jiný nápad?" otočil se na svého syna.

"Poprosil bych ducha přírody a matku přírodu, aby pomocí živlové magie pomohly na zemi," řekl jednoduše.

"Oba vaše návrhy jsou správně. Je vidět, že jste se něco naučili," prohlásil Zeus. "Na zítřek mi napíšete esej o tom, jak by jste se vypořádali s válkou mezi lidmi."

"Ano, otče," pronesli jednohlasně. Zeus kývl a opustil jejich pokoj.

"Maresi, pojď to kouzlo udělat teď, prosím," zamrkala na bratra svýma dlouhými řasami.

"Ale za chvíli máme sraz s Nyx," namítl

"To nevadí, ta to určitě pochopí," mávla nad tím rukou.

"Ale," začal.

"Prosím."

"No tak dobře," svolil.

"Díky, brácho."

"Ale buď opatrná," řekl a podal ji knihu.

"Přečti to ty," řekla a ukázala na kouzlo, "tobě jde kouzlení líp."

"Masia mir tu," pronesl zřetelně, aniž by si uvědomil, že pronesl kouzlo na cestu do budoucnosti.

V místnosti se rudě zablesklo a na zem dopadla otevřená kniha. Po dvojčatech tam nebylo ani stopy.