Julie, zatoč.

Odlet

Tuhle kapitolu věnuji roztomilé dívce, díky které jsem mohla pojmenovat hlavní postavu. Díky.

,,Tak šťastnou cestu" přeje mi mamka.,,A nezapomeň na naši sázku!"

,,Jasně mami. Tak se tu mějte."

Usedám do letadla. Sednu si k okénku a nahlédnu ven. Mamka mi naposledy zamává a letadlo vzlétne.

Zapnu si tablet. Podívám se na facebook, zahraju si pár her a pak mě přemůže únava...

...

,,Můžu si přisednout?" probudí mě něčí hlas. Rozespale se na dotyčného podívám. Je to nějaký kluk, starý přibližně osmnáct, max devatenáct let.

,,Klidně" je mi fuk, kdo vedle mě bude sedět a zas zapnu tablet. Asi se na něco podívám. Vytáhnu sluchátka a zapojím.

,,Na co se budeš dívat?"

Překvapeně se otočím. Ten kluk kývne hlavou směrem k tabletu.

,,Co je ti do toho?" řeknu až moc nepřátelsky. Pokrčí rameny.

,,Jen tak. Že bych se díval s tebou?"

,,Eh..." nevím, jestli mám souhlasit.

...

,,Teda, ty znáš fakt super filmy."

Podle toho jste mohli poznat, že jsem svolila. A to kvůli následujícím věcem:

1) Je docela hezký

2)Zajímá mě

3)Stejně jsem se nudila(umí vyprávět fakt super vtipy)

4)... Vlastně nevím, jak se jmenuje. Ou...

...

,,Jak se jmenuješ, vlastně?"

,,Říkej mi Ted. Ty?"

,,Jula, říkej mi Jula"

Usměje se. To mě porazí. Co se to děje?

,,Promiň, musím si jít pročistit hlavu."

,,Půjdu s tebou."

,,Ne!" okřiknu ho. Zůstane zaraženě stát.

,,Nebo jo." Je mi ho líto. Takový opuštěný...