Tuto kapitolu věnuji své kamarádce, která, i když to neví, mě motivuje k dalšímu psaní. Jsem jí za to vděčná.
,,Tak mi tedy napiš."usměje se a zmizí v davu. Právě jsem možná udělala největší blbost svého života. Dala jsem mu své číslo.
,,Napíšu," řekla jsem spíš jen tak pro sebe a zavolala si taxíka.
...
,,A tohle je Big Ben."
Taxikář mi dělá rovnou průvodce. To je super.
...
,,Děkuji, slečno." vezme ode mě peníze a odjíždí. Otočím se.
Vejdu do budovy a zařadím se do fronty na recepci.
...
,,Co si přejete, slečno?"
,,Mám tu zaregistrovaný pokoj na jméno Julie Ihmová."
Chvíli něco hledá, a pak řekne:,,Pokoj číslo 209, budova C."
Vezmu od ní klíčky a vydám se na cestu.
...
,,Zdravím, spolubydlící."
,,Čau," řekne dotyčná otráveně.
Pokrčím rameny a odtáhnu svůj kufr do kouta k posteli na druhé straně pokoje.Moc se mi tu nelíbí. Ta holka mi zkazila veškerou náladu.Jsem na ni naštvaná. Ale neřeším to.Svalím se na postel a po dlouhé a namáhavé cestě konečne usnu. Předtím si však ještě stihnu vzpomenout na Teda...
ČTEŠ
Julie, zatoč.
RomanceJulie je normální dívka s normálním životem. Jednoho dne se rozhodne poznat svět-odletí jen tak s jedním kufrem do Anglie. Přitom se vsadí s vlastní matkou, jak dlouho tam vydrží. Vydrží tu tíhu nového světa či bude muset zpátky domů? Je něco, co by...
