Tuhle kapitolu věnuji své kamarádce, které patří název této knihy. Díky moc.
A slavný večer nastal (mé šaty jste mohli vidět v minulé kapitole, takže se mi je nechce popisovat. Omlouvám se).
,,Tak už pojď," pobízí mě Market a přidrží mně dveře, abych mohla projít.
První vůně, co ucítím, se mi moc, nelíbí. Maj tu zase alkohol. Tyhle večírky já nenávidím, a to z toho důvodu, protože se na nich brácha ožral. Někdy až moc.
...
,,No tak, už musíme jít."
,,Nee. Já tady zůstanu."
,,Dělej si, co chceš." odseknu a otočím se na patě. Když zahýbám za roh, do někoho vrazím.
,,Jejda, promiň." omlouvám se, ale dotyčný pořád leží na zemi a nehýbe se.
Ježiš, co jsem to udělala?
Za chvíli jeho(už jsem zjistila i pohlaví) tělo sunu směrem k východu. Mamka vždycky říkala:,,Co si nakousnete, to musíte dojíst."
...
Sedím na zemi ve svém pokoji, oči upřené na mladíka. Přemýšlím, proč jsem měla ten šílený nápad a vzala ho k sobě do pokoje. Momentálně leží na mojí posteli a asi spí. Na čelo, kam jsem ho ostatně praštila, jsem mu dala studený obklad.Chudák. To já byla vždycky ta hrozná, ta agreivní. Nechce se mi vzpomínat na svou minulost, ale nejde to. Noční můry se holt nikdy nezbavím.
...
,,Hej, Lo!"
,,Ano?"
,,Co takhle donést mi ještě jednu kofolu?"
,,Došla."
,,Tak ji běž koupit. A z vlastních peněz."
Smích.
,,Já mám ty peníze na obědy. Víc nemám."
,,No to je smůla, zlato. Teď běž A KUP TY KOFOLY!"
Slza.
,,Jo."
,,Jo, a oslovuj mě ANO, PANE! JASNÝ?"
,,Ano, pane.
,,Takhle se mi to líbí."
Další dvě slzy.
...
Po dvou výhruškách a třech úkolech:
,,Tak, a teď mi promasíruj nohy."
Slzy tečou plným proudem.
,,Ne!"
Zaražení.
,,Ne? Tak ty mi budeš odporovat, co?"
Facka.
Další proud slz.
Výbuch hněvu. Mlácení.
,,Neříkej mi, konečně, co mám dělat."
,,Mamí, ona mě bije."
Kroky.
,,Necháš toho, děcko jedno zlobivé?"
Facka.
,,Tvá matka by se za tebe měla stydět."
...
Z této příhody zbyly dvě zlomené kosti u něho a červené tváře u ní.
...
Doufám, že alespoň někdo můj příběh čte. Mně samotné se zatím líbí, ale můj první příběh stojí za houby... Sama se těším na další kapitolu. Jestli někdo chce věnování, řekněte si. Můžu to dělat anonymně, jako do teď. Nebudu ale plýtvat zbytečnými slovy. :):):):):):):):):):):):):):):):):):):):):):):):):):):):):):)
P.S.:Pro vás, co čekáte, konečně něco zajímavého. Překonala jsem se:372 slov. Já se fakt vžila do děje.
ČTEŠ
Julie, zatoč.
RomanceJulie je normální dívka s normálním životem. Jednoho dne se rozhodne poznat svět-odletí jen tak s jedním kufrem do Anglie. Přitom se vsadí s vlastní matkou, jak dlouho tam vydrží. Vydrží tu tíhu nového světa či bude muset zpátky domů? Je něco, co by...