Ples

40 4 0
                                    


Tuto kapitolu věnuji kamarádce, díky které píšu tuto knihu. Díky moc.

Vzbudím se asi o tři hodiny později. Na tváři mám obtisklý polštář. Uvědomím si, že jsem pořád oblečená v tom, v čem jsem přijela. Rychlostně se vysprchuju a poté vybalím věci.
Někdo přijde- spolubidlící. Zakoulím očima a povzdechnu si. Ta mi FAKT scházela.

,,Hele, jak ty se vlastně jmenuješ?"

Skoro se až divím, že se mě zeptala. Měla teď však přátelštější tón.

,,Jula," odpovím jednoduše a přitom si sklízím postel.

,,Aha. Promiň, jestli jsem tě včera odehnala, což jsem asi udělala. Nevěděla jsem, co dělám. Promiň."

Nevěřím svým uším! Ta holka se mi omlouvá?

,,Omluva přijata. A ty jsi..."

,,Market,sice jsem Markéta, ale říkat mi můžeš Market. Všichni mě tak říkaj."

,,Jasan,"

,,Jo, a nechceš jít se mnou zítra na ples, na usmířenou?"

Jako fakt? Ty psí oči nejdou odmítnout...

Julie, zatoč.Kde žijí příběhy. Začni objevovat