Tuto kapitolku věnuji kamarádce Myrtě Krátké.:)
Probudí mě hlas.
,,Ne,ne! Nechte mě. Já vám to vrátím."
Úžasem rychle vstanu. Já jsem asi usla. Konečně jsem si vzpomněla na onoho kluka, kterého jsem málem přizabila. Uf, je živý.
Podívám se jeho směrem. Spí. Mluví asi, spíš určitě ze spaní.
Tiše mu poklepu na rameno. V mžiku se vzbudí.
,,Co tu...Kde to..."
,,Klid. Včera jsem do tebe vrazila a ty ses neprobral."
,,Kdo jsi?"
,,Jula."
,,Jo...Aha. Já jsem Erik."
Usměju se. Čekala jsem, že bude nadávat, nebo něco takového.
,,Bolí tě něco?"
,,Jenom trochu hlava."
Vstanu a namočím mu obklad.
,,Dík."
Nechceš něco k pití? Čaj, limču,..."
,,Mně stačí voda."
Napustím mu tedy vodu.
Rozhlíží se. Ani se mu nediví. Neznámé prostředí...
,,Nechceš ještě něco?"
,,Jo."
,,Co?"
,,Tvoje telefonní číslo."
What?Vyvalím oči. Tak o to si moc lidí neřeklo. No...Hi.
Nadiktuju mu číslo a pak prý už musí domů.
,,Tak čau." rozloučím se s ním.
...
Uvědomím si, že tu vlastně není Market. Co s ní je?
Vydám se ji hledat.
ČTEŠ
Julie, zatoč.
Любовные романыJulie je normální dívka s normálním životem. Jednoho dne se rozhodne poznat svět-odletí jen tak s jedním kufrem do Anglie. Přitom se vsadí s vlastní matkou, jak dlouho tam vydrží. Vydrží tu tíhu nového světa či bude muset zpátky domů? Je něco, co by...
