Tuto kapitolu věnuji úžasnému andílku Aničce V.
Tak fajn. Dnešek bude, doufám, že trochu poklidnější.
Erik se mi zatím neozval a tak nevím, jak se na včerejšek tváří.
Momentálně sedím na posteli a nudím se. Asi se projdu.
...
Ach jo. Ten čerstvý vzduch mi dělá dobře. Sednu si na lavičku a koukám na lidi.
,,Můžu si přisednout?"
Nějaký muž. Kývnu a dál mu nevěnuji pozornost.
,,Hele, že ty jsi ta Julie z letadla?"
Cože?
,,Tede," vrhnu se na něj a obejmu. ,,Tolik se mi stýskalo."
No, to sice není tolik pravda. Moc jsem si na něj nevzpomněla, ale co.
,,Zvu tě na fafe. Nebo bys radši čokoládu?"
,,Asi tu čokoládu." usměju se na něj.
...
,,Tak co jsi dělal mezitím, co jsme se neviděli?"
,,No," usrknu si horkého kafe. ,,Já zrovna studuji na VUT a proto, že za chvíli budu mít zkouškové, tak nemám vlastně čas dělat něco víc."
Usměju se a začnu taky pít. Snažím se každý kousek jeho tváře dát do dlouhodobé paměti. Ty jeho hnědé oči, lehce oholené vlasy...
,,Vrať se do reality!" budí mě Ted. Ajaj, doufám, že jsem neslintala. Né, to byl vtip.
ČTEŠ
Julie, zatoč.
RomanceJulie je normální dívka s normálním životem. Jednoho dne se rozhodne poznat svět-odletí jen tak s jedním kufrem do Anglie. Přitom se vsadí s vlastní matkou, jak dlouho tam vydrží. Vydrží tu tíhu nového světa či bude muset zpátky domů? Je něco, co by...
