Procházela temnou uličkou, bylo okolo třetí ráno, v ulicích se všude vyskytovala spousta podivných existencí. Mířila z klubu, někdo z komanda jí měl vyzvednout, ale jelikož se ožrali jak prasata a nikdo nemohl řídit, musela jít pěšky. Naštvaně kopla do plechovky ležící na zemi. „Nesnášim podpatky." zavrčela.
Už delší dobu jí sledoval muž, věděla co ma v plánu. Nedávala nic znát a klidně pokračovala v cestě. Přicházela k uličce kterou si cestu chtěla zkrátit, trochu zrychlila a odbočila.
„Kam pak jdeš zlato?" ozval se za ní slizký hlas. Do nosu jí praštil závan alkoholu. Neodpovídala a šla dál. „Ale no tak, přece bys mi nechtěla utíkat." slyšela zrychlující se kroky. Oči jí zeleně zasvítili, před tím než ji stačil chytit za rameno se s nápřahem otočila a vrazila muži pěst do obličeje. Cítila jak mu křupla čelist, nečekala než se vzpamatuje a udeřila znovu, tentokrát přímý úder do nosu. Muž zvrátil hlavu, něco zamručel vyrazil po ní levou rukou, kterou zablokovala a nakopla ho do rozkroku, když se sklonil nakopla ho do obličeje. Krev z jeho nosu vystříkla do vzduchu. Muž padl v bezvědomí k zem. Nehýbal se. Sklonila se k němu a prošacovala ho, našla peněženku.
„Tak ukaž kolik máš? Ó deset babek....Tak to se nech." peněženku vedle něj. Změřila mu tep. Žije...chudák. Znechuceně si odplivla a vydala se domů.
.
.
Když otevřela dveře praštil ji do nosu závan doutníků. To zas budeme větrat tejden. Skopla podpatky a šla se podívat jak to vypadá. V obýváku byla na stole rozjedená pizza, na stole měl položenou hlavu Ben, na pohovce a pod ní byli složení Jake s Tomem, šla se podívat do ložnice, Tobias ležel rozvalený na posteli, chrápal. Ze skříně vytáhla dvě deky a přikryla jimi Toma a Jakea. Zatřásla s Benem. „Hej...vstávej ožralo." odpovědí jí bylo zamručení. Zatřásla jím ještě jednou. „Bene." Tentokrát už zvedl hlavu.
„Co?" řekl otráveně. V polospánku ho odtáhla do ložnice a položila ho vedle Tobiase. To bude fotka. Neváhala a vytáhla mobil. Pak zamířila do svého pokoje.
„No to si děláš prdel?!" přes celou postel měla rozvaleného Chrise.
Chris, který byl odhadem tak o maximálně čtyři roky starší než ona a důvod proč se dneska všichni tak ožrali, jí teď slintal do polštáře. Převlékla si tričko a šla si lehnout vedle něj, natlačila ho až ke kraji postele a zalezla pod deku. „Bože ty smrdíš." pochybovala že ji slyšel.
Zavřela oči a snažila se usnout, najednou se ozvalo chrápání. Bože proč já?? Naštvaně zatáhla za deku čímž to chrápající monstrum shodila z postele. „Au" ozvalo se. A máš to. Spokojeně se usmála a ponořila se do říše snů.
¨
.
Ráno byla na nohou jako první, hlava ji bolela jen lehce. Nechala Chrise spát a šla do obýváku, kde se ještě tvrdě spalo. Zamířila k oknu a roztáhla závěsy, do očí jí bodlo ostré sluneční světlo. Za ní se ozvalo nespokojené zamručení. Otevřela okno a pustila dovnitř chladný vzduch.
Otočila se a těsně se vyhnula polštáři, který mířil na její hlavu. „Udělám vám kafe."
„Jak to že už si vzhůru, spala si vůbec?" ozval se Tom.
„Jo spala, kdo mi dal do postele toho dřevorubce?" Jake se škodolibě zasmál. „Promiň, to štěně odpadlo jako první." pobaveně zakroutila hlavou,
„Držet s námi krok to chce léta tréninku," přisadil si Jake „ty ses měla jak?"
„Šlo to," napila se kafe „mimochodem cestou domu mě přepadli." Oba muži byli hned na nohou.
„Kde?"
„Kdo?"
„Klid, trochu jsem tomu chlapovi rozhodila obličej...a roztrhla si punčochy na koleni." pokrčila rameny. „Pojďte si sednout."
Pomalu se došourali ke stolu. „Kde je vlastně Ben a Tobi?"
S úsměvem vytáhla mobil a ukázala fotku. Dostali záchvat smíchu div nerozlili kafe.
„Tos udělala ty?"
„Karma." mrkla na ně spiklenecky.
„Šikovná." pochválil ji Tom.
Za chvíli se připojil i zbytek. Probírali další zakázky. Měli se přemístit nejdřív do Ruska, pak Jižní Afrika a jedna byla dokonce v Japonsku. V Americe žádná. Tom si všiml Maiana pohledu, položil jí ruku na rameno. Usmála se.
On ví jak moc se mi po nich stýská. Pomyslela si. Tobiasovi zazvonil telefon.
„Ano?" zněl překvapeně. „Jestli by to bylo možné?....No," změřil si Maiu pohledem "zeptám se a dám vědět. Hodinu? D-dobře." položil telefon. Zdál se být zaskočený, zmatený. Měřil si Maiu.
„Volal Hill." zmateně na něj koukala. „Ten Brit, prý má další zakázku....Ale jenom pro tebe." Ten už na něj koukali zmateně všichni. Psal něco na papír. „Chce tě jako jeho osobní doprovod, ochranku na svojí služební cestu."
„Ale to my přece...Tohle já nedělám...Nebu-" ukázal jí papírek s částkou. „Kur...Tolik?! Vždyť to jsme nedostali ani za tu minulou zásilku..."
„Mě se to nelíbí." ozval se Ben. „Určitě je to úchyl." zacukali mi koutky.
„Mě se to taky nelíbí...co když po ní bude chtít..." řekl Tom, Jake přikývl.
„Jestli jí zkřiví vlásek..." zavrčel Chris. Musela se usmát.
„Taky se mi to nezdá, ale je to na tobě. Chceš to vzít?" zeptal se jí otec.
Chvilku přemýšlela. Měřila si všechny muže u stolu. Kdyby něco zkusil, musel by pak čelit jim. Zhluboka se nadechla. „Řekni mu že to beru."
